- Příroda vytvořila smysly pro vnímání všech aspektů0 vesmíru, které její tvory obklopují.
- Je tedy pravděpodobné, že kdyby prostor nějak umožňoval, v organicky dostupném měřítku, konverzi signálu jiných dimenzí do signálu končícího v neuronové síti mozku, nejméně jeden pozemský organizmus by pro takové vnímání vybaven byl.
Když vynecháme speciality hadů, netopýrů, velryb či hmyzu, jako pouhé specializace smyslů, které máme také, lze předpokládat, že většina "vyšších" tvorů sdílí výčet transformovaných signálů (světlo, tlak, gravitace, chemické složení)1. - Z toho se zdá vyplývat, že jiné aspekty vesmíru kolem nás nejsou, jinak už by byly přírodou senzoricky zapracovány.2
- Pokud však jiné aspekty existují, znamená to, že ještě asi dlouho přírodě potrvá nějakou relevantní senzoriku vymodelovat.
- Na poli vědy člověk většinou teprve paběrkuje po samovolné přírodní derivaci3, a udiven, omámen zírá na každý "vynález", který příroda udělá. Takže je pravděpodobné, že příroda zpracuje nové aspekty dříve4, a pak ještě jednu dlouhou dobu potrvá, než člověk tuto novou senzoriku přírody prozkoumá či odhalí.
- Vzhledem k tomu že její implementaci jsme podmínili dlouhým přírodním vývojem, je nasnadě, že technologie typu člověk už v době této "extradimenzionální" senzoriky bude oftopik.
- Ve zkratce: buď jiné dimenze neexistují, nebo to nebude člověk, kdo je objeví a bude zkoumat.
- Jsou zde ještě jiné možnosti ale ty5 zní příliš pohádkově, a člověk není pro přírodu tak důležitý, aby ho obdarovala vším co ukuchtí. Avšak zůstává, že zatím je člověk pro přírodu jediným myslitelným "záchranářem", nebo, odmyslíme-li romantický náboj příběhu "o vyhasnutí sluneční soustavy a nové noemově arše", jediným manipulantem, takže i podobné možnosti nejsou úplně nemožné.
0) Aspektem vesmíru myslím např. obrazostrojnostA, zvukostrojnost, ale i multidimenzionalitu, pokud definujeme vesmír jako "obsaženým dimenzím" nadřazený. A pokud vyloučíme všechny absolutně izolativní dimenze (matematicky bez možnosti být členem jedné a mít cokoli s druhou, ať přejít do ní, nebo jen získat o/z ní nějakou informaci.) které jsou nám k ničemu.
1) Tedy zrak, sluch-hmat, rovnováhu, chuť-čich. K diskusi patří i magnetický smysl.
2) Každý aspekt totiž nese pro přežití důležité informace, protože všechno co náš život ovlivňuje se v tomto aspektu projevuje. Je také pravděpodobné, že kdyby se nic z naší dimenze neprojevovalo v jiné dimenzi, byla by tato dimenze navěky nedostupná. Pokud existuje jiná dimenze, máme v ní alespoň spodní 20cm vysokou část chodidel, o které zatím nevíme. (Je jednodušší si to představit třeba jako zeměkouli s kompletní podzemní tunelařinou, kde běhají neznámí tvorové a ovlivňují naše životy magnety, které drží u stropu).
3) Výzkumném procesu přírody. Pro ujasnění: pojem "evoluce" lze naprosto skvěle odkopnout, když si uvědomíme, že pojem "příroda" nese automaticky všechny prvky evoluce. Navíc tím, že místo evoluce použijeme přírodu jako původce kreace, získává proces tvář i osobnost, zatímco evoluce je vyšší kategorie, a její užívání na místě přírody má zákonitě reduktivní dopad. Je zajímavé, že pokud přírodu analyzujeme, nejpřiléhavějším důvodem její existence se zdá být výpočet: tvorba optimální kompilace multilayerových systémů pro dané prostředí, přičemž tyto systémy dědí tento optimalisticky popisující charakter přírody.
4) Už také proto, že člověk je více uživatelem toho co příroda už vynalezla, než aby přírodu předčil v její kreativitě, která plyne z její potřeby, kdežto u člověka se chytrá kreativita častěji objevuje v závislosti na honoráři. Navíc výše a lokalizace investic nikdy nekorespondují s evoluční hodnotou, často jí spíš popírají.
5) Např: extrémně evolutivní živočišný druh během několika příštích století takovou senzoriku implementuje, a člověku ho k získání těchto vstupů bude využívat, buď paraziticky, díky nulové inteligenci tohoto organizmu, nebo díky symbiotickému vztahu, který s ním naváže.
1) Tedy zrak, sluch-hmat, rovnováhu, chuť-čich. K diskusi patří i magnetický smysl.
2) Každý aspekt totiž nese pro přežití důležité informace, protože všechno co náš život ovlivňuje se v tomto aspektu projevuje. Je také pravděpodobné, že kdyby se nic z naší dimenze neprojevovalo v jiné dimenzi, byla by tato dimenze navěky nedostupná. Pokud existuje jiná dimenze, máme v ní alespoň spodní 20cm vysokou část chodidel, o které zatím nevíme. (Je jednodušší si to představit třeba jako zeměkouli s kompletní podzemní tunelařinou, kde běhají neznámí tvorové a ovlivňují naše životy magnety, které drží u stropu).
3) Výzkumném procesu přírody. Pro ujasnění: pojem "evoluce" lze naprosto skvěle odkopnout, když si uvědomíme, že pojem "příroda" nese automaticky všechny prvky evoluce. Navíc tím, že místo evoluce použijeme přírodu jako původce kreace, získává proces tvář i osobnost, zatímco evoluce je vyšší kategorie, a její užívání na místě přírody má zákonitě reduktivní dopad. Je zajímavé, že pokud přírodu analyzujeme, nejpřiléhavějším důvodem její existence se zdá být výpočet: tvorba optimální kompilace multilayerových systémů pro dané prostředí, přičemž tyto systémy dědí tento optimalisticky popisující charakter přírody.
4) Už také proto, že člověk je více uživatelem toho co příroda už vynalezla, než aby přírodu předčil v její kreativitě, která plyne z její potřeby, kdežto u člověka se chytrá kreativita častěji objevuje v závislosti na honoráři. Navíc výše a lokalizace investic nikdy nekorespondují s evoluční hodnotou, často jí spíš popírají.
5) Např: extrémně evolutivní živočišný druh během několika příštích století takovou senzoriku implementuje, a člověku ho k získání těchto vstupů bude využívat, buď paraziticky, díky nulové inteligenci tohoto organizmu, nebo díky symbiotickému vztahu, který s ním naváže.
A) Využito formy kterou použil Jindřich Uzel: Příroda evangeliem; Ruch filosofický 1923-III-4. Např. "Jednotky života mají podobně jako jednotky hmoty základní vlastnost časostrojnost, totiž schopnost uplatňovati se ve hmotě časově, tedy především schopnost trvání. Tato vlastnost způsobuje ve hmotě zjev času a na životě jev trvání. Život zrovna tak trvá jako život"
