Schizofrenie: iq, pověrčivost, jazyk

11. července 2008 v 7:49 |  Anima
  • Přítel mi tvrdil, že mou nemoc by bylo v jejím relapsu možné zachytit jako pokles inteligence. Do určité míry není zas tak vedle, ale například to co se jemu může jevit jako nedostatečné IQ může být jiný způsob logiky, např. zcela ignorující fakta.
    A přesně tyto věci se mi většinou v maximách mé nemoci dostávají do ústředí psychiky: pověrčivost, religiozita, náhodnými jevy dokládaná logika, popírající pravdivost logiky běžné, spasitelství, věštectví, chybová analýza všeho, antiutopické paranoie s dlouhodobějšími scénáři apod. To všechno tvoří poměrně kvalitní rozvinutou logiku choroby, a popravdě inteligence je v době relapsu naopak "zvýšená". Nemoc je totiž provázena "nekonečnou komputací", kdy si k večeru jasně uvědomuji přehřátost hlavy v oblasti čela a spánků. Jenže spojeno s nastalým typem mysli, je tato zvětšená, nebo spíš trvalým přetížením vycepovaná inteligence takřka sebevražedným nástrojem, jelikož fakta a vnější logika jevů, společnosti a individuálního společensky-kauzálního kontextu jsou v této fázi mysli něčím cizím, odmítaným a konečně něvědomě nepříjemným.
  • Je možné, že některé typy psychických nemocí jsou vlastně formy vstupu nového jazyka do populace? Například neologismy by takto nebyly "symptomem schizoidního typu", nýbrž schizoidní typ špatně položená škatulka, skrývající člověka, který má takový obsah vědomí a zkušenosti, že jeho vědomá i nevědomá mysl vidí jediné východisko v znovuvynalezení logiky, nebo přemostění problému novým pojmenováním? Js.: třeba je schizofrenie1 projevem nikoli nemoci, nýbrž jazykotvorby. Nebo si snad myslíte, že ta slova co máme nyní k dispozici byla všechna "schválena" nějakým "veřejným" a "veřejně přijatelným" procesem? Těžko. Je velmi pravděpodobné že zvláště inovace v jazyce (srovnej chování a oblečení) kolem sebe vyvolávaly nezřídka odsudky a nařčení z psychické nemoci.
  • Také je skoro jisté, že vstoupí-li do vědomí nevědomím vykonstruovaný nový pojem, dojde ke krátkodobému "zemětřesení" v stabilitě mysli. Pokud člověk začíná v už existující "jazykové duši" užívat nějaký ultra-inovativní pojem, je velmi pravděpodobné, že než zcela odhalí možnosti a nebezpečenství jeho plného používání, přivodí si nejednu "mylnou cestu", vlastně krátkodobou psychickou nemoc. Například nový tvar "restruktura" může vstoupit do logiky jako "popisný pojem"2, poté je vyzdvižen k vědomému užívání3, avšak svou novostí zláká ego k infantilnímu zbožnění restruktur4, a až po identifikaci se s "restrukturou restruktur" může dojít k zavržení všeho zbožňujícího použití pojmu. Až po tomto poměrně dlouhém neuroticky zpracovaném vstupu slova, po této až psychotické příhodě, včetně krátké rehabilitace pojmu po egoisticky akcelerovaném totálním zavržení, je možno pojem buď alespoň trochu začít používat ve vědomých procesech, nebo ho jen katalogizovat v myšlení jako povolený.
  • Experimentálně by bylo zajímavé neologismy od nemocných sebrat, a zkusit vybrat ty zajímavé, užitečné nebo zkracující zbytečné vzdálenosti.
1) ignoruji zde zcela samotné problémy aktuální škatulky "schizofrenie", která je sama zcela schizofrenní (vulg.). mluvím o té schizofrenii, která je spojována s neologismy.
2) melodii slova jsem zachytil na různých místech v hudbě, proto slova ze začátku používám - pouze abych je na různých místech našel, a abych pomocí této mnemotechnické pomůcky ona místa zkusil zahrát.
3) slovo je identifikováno se změnou v strukturálním prostředí (tedy jaksi komplexnější, dynamičtější a subj. větší změnou)
4) je nové, působí subj. "lépe", není v jč.používáno, a nakonec je vyneseno revolučním hnutím ega do nebes-
 

Komentáře

1 Kyrian Kyrian | Web | 6. září 2009 v 16:26 | Reagovat

Je viacero typov schizofrénie, ale u niektorých ide iba čisto o chemickú nerovnováhu vyvolanú nískou hladinou serotoínu vplývajúcu na zvýšenie hladiny dopamínu v mozgu. Ked´máš vysokú hladinu dopamínu, tak si kreatívna osoba s vysokým IQ.
http://zeleny.naturalforum.net/forum-f19/topic-t185.htm

2 Kyrian Kyrian | Web | 6. září 2009 v 16:34 | Reagovat

Pred relatívnym nedávnom bolo dokázané, že ide iba o chemickú nerovnováhu dopamínu. Sporné bolo čím všetkým to môže byť vyvolané, ale jeden vedec sa zaoberal LSD a nevedome sa dopracoval k niečomu čím dokázal, že schizofrénia je vyvolaná nerovnováhou serotoínu a dopamínu.

Iba jedna strana tvrdí niečo iné a tou je farmaceutická firma Janssen, ktorá predáva neuroleptiká. Je pre nich výhodné ak by tak neuveritelne drahé lieky nadalej predávali aj schizofrenikom, lebo doteraz ich predpisujú okrem schizofrenikou napríklad ľudom s Eizheimerom a podobne, ibaže tých je oveľa menej než schizofrenikom. Pri Eizheimeri može tiež dojsť k psychoze, ibaže ide o inú formu a je vyvolaná niečim iným než u Eizheimera.
Nikdy nebol dokázaný priamy súvis medzi vznikom schizofrénie a mozgovým komorovým systémom, ale je fakt že niektorý prefetovaný a prechlastaný schizofrenici majú mozgový komorový systém rozsiahlejší.
Som Admin fora: zeleny.natural.net a ak budeš chcieť, tak sa na mňa môžeš s hocičím obráťiť.

3 Kyrian Kyrian | Web | 6. září 2009 v 16:36 | Reagovat

Druhá vec je už tá, že ak máš schizofréniu, ktorá nieje preliečená, tak je dobre sa s tým vyrovnať, aby si vedela rozlíšiť realitu od ostatného. žiť a vychutnávať život sa dá iba v reánom živože. Ten schizofrenický život nieje ničím lákavý

4 autor autor | Web | 3. října 2009 v 3:11 | Reagovat

Re [1]:: podobných dohadů je v podstatě ke každé formě psychické poruchy, i odchylky poměrně dost. V podstatě je to jen další forma snahy nějak sublimovat neuchopitelno neurózy, šílenství do posvátnosti génia, kreativity, vědy. Často se vědci ukazují jako lehcí pomatenci, totéž se děje u umělců, ačkoli ani u jednoho není moc příkladů. Ale čtení je to zajímavé, co naplat.

5 autor autor | Web | 3. října 2009 v 3:24 | Reagovat

Re [2]:: samotná škatulka schizofrenie je poměrně pochybné provizorium. Jinak je tomu u jiných nemocí, které nepatří k těm stigmatizovaným, ale vše, kde mají psychiatři co do činění s formou iluze, je pro ně poměrně neuchopitelné, a také těžko kategorizovatelné. Ani moderní technika podle mého není dostatečným argumentem k zařazení dvou jedinců do jedné kategorie "schizo-". Chemická povaha choroby bude, dokud budou platit má předchozí slova, vždy jen věcí diskuze. Samozřejmě psychiatrie, coby mladá dcerka nápravných systémů, a jiných primitivních projevů sociálně nevědomých procesů (třeba i inkvizice), je daleko od toho aby řešila onemocnění, po způsobu chirurgie apod.. Já beru psychiatrii jako jakýsi konsensus společnosti o uvěznění, či lépe odklizení nepohodlných, a druhý konsensus který lékaře, kteří tuto úlohu pro společnost dělají zásobuje penězi vyždímanými z psychofarmacie. Jinými slovy cvoka policie uklidit nemůže, tak se říká, že je léčen, a aby se na tom všichni uživili, vyrábí se jeden nesmysl za druhým. O funkčnosti psychofarmak nelze mít pochyby: když fungují, je člověk neškodný. Jinak účinkovat neumí. Jinak je tomu možná u deprese... ale to umí i alkohol.

6 autor autor | Web | 3. října 2009 v 3:41 | Reagovat

Re [3]:: rozlišovat realitu od halucinózy nelze. Léčení odmítám, jak vidíš můj názor na farmaka a psychiatrii vůbec: lékaři nejsou kompetentní, a farmaka jsou nebezpečná. Konečně ani s diagnózou nesouhlasím: jenže nejsem u soudu, není se kam odvolat. Náš lékař, náš pán. Jak jsem v starších blozích popsal, lze se té nemoci, které jsem došel já, zbavit, a to hlavně růstem osobnosti, vnitřní prací a tak. Jako nemálo jiných lidí se domnívám, že "moje" schizofrenie, je vlastně jen určitým stupněm vývoje, který může být dobrou zkušeností, a který přijde a odejde. Proč by osobnost v určitém okamžiku nemohla prodělávat tak nevyvážené změny, že při tom blouzní? Tudíž: svou nemoc považuji stále za psychologickou, nikoli psychiatrickou. Lze tak soudit i z toho, že většinu příznaků, které mne opravdu bez problému zařadí mezi "schizo-" pacienty, jsem odstranil autosugestivně, přičemž nejpodstatnější obrana byla v restauraci sebepojetí - musel jsem sám sobě před sebou zdvihnout hodnotu. Konec apatie, méněcennosti, sebenenávisti a nihilismu přinesl ihned zmizení halucinací, bludů. Už rok jsem zdráv. Ačkoli mám stále "slabé nervy", náchylné k určitým excesům. Pro mě už není lákavý ani ten ani onen život... to už je ovšem produkt mé zkušenosti. S tím, že pro mne v podstatě některé chorobné epizody byly naplněním, kterého se mi v reálném životě nikdy nedostane... ačkoli bych je nechtěl zpět, jsem však rád, že jsem mohl prožívat holocaust, příchod jaderné války, a podobně ... ačkoli těžko říct - co když zítra přijdou jedna nebo druhá tahle příšernost doopravdy, budu pak moct říkat, že jsem rád, že jsem prožil jaderné bludy, a jadernou realitu? Je zajímavé, že "užívat si" nebo "vychutnávat život" jsem odjakživa už jako pojmy nenáviděl - a teď jsem konfrontován s tím, že si začínám uvědomovat, že si život neužívám, a ani nechci. Kde jenom je t.. Jo mimochodem nejsem holka, jsem tak zaregistroval, že mě tak oslovuješ :) Zatím díky za komentáře

7 Matyas Matyas | 12. prosince 2009 v 18:31 | Reagovat

Trocha antipsychiatrie neuskodi, ale nesmi se to s ni prehanet. Take se domnivam, ze schizofrenie je pojem v podstate vykonstruovany a vlastne casto slouzici ideologickym zajmum - ve foucaltovskem smyslu neco, co vetsinova spolecnost nedokaze pochopit, tak se toho zbavuje pridelenim urcite skatulky (takto lze napriklad snadno zdiskreditovat mnohe projevy religiozity). Presto se domnivam, ze by se nemel brat zcela na lehkou vahu biologicky zaklad nemoci. Myslim si, ze neni dobry ani jeden extrem - biologicko-geneticky ale ani psychosocialni determinismus.

Chapani schizofrenie jako vytvareni noveho jazyka (ne jen ve smyslu reci ale obecneji "diskurzu") neni neobvykla vec - zrovna ted jsem narazil na Crowovu hypotezu, ktera tvrdi, ze schizofrenie je cena, kterou Homo sapiens plati za jazyk (viz http://www.cogsci.ecs.soton.ac.uk/cgi/psyc/newpsy?11.117). Podobne teorie alternativniho vudce (nebo tak nejak, viz Price a Stevens).

Jenze tvoreni neologismu a zajem napr. na vytvareni noveho nabozenskeho smeru apod. muze byt jen povaha nemoci, ale ne pricina - ne kazdy, kdo se takovymito vecmi zabyva je schizofrenik, nebo ho to ke schizofrenii privede, to jen ten, kdo pro to ma nejake predpoklady.

Je to nejspis tak nejak, ze zde existuje urcity v podstate objektivni zaklad nemoci, ale to, jak bude doopravdy vypadat, je zalezitosti kulturne-ideologicke interpretace.

8 autor autor | Web | 9. ledna 2010 v 21:00 | Reagovat

[7]: Díky :) Už jsem se bál, že neexistuje nikdo kdo by byl schopný na mém blogu přidat komentář takhle k věci. Jsem docela rád, že jste se tu vyskytl a rozšířil můj obzor.

Beru tuhle výtku k oběma extremismům vážně, a uvidím co s tím budu moci ve svém myšlení provést.

Váš druhý odstavec je mi vůbec novinkou, tedy vřelé díky, a materiály dohledám a projdu.

Se třetím odstavcem souhlasím, je to dobře a stručně podáno.

Ten čtvrtý, s určitým doplněním také budu souhlasit. Já bych jen doplnil, že na nějakém, ať už máme všech pět pohromadě, že na nějakém biologickém, a sociálně deterministickém základě musíme ještě uvažovat onu k-ideologickou interpretaci, tedy i aktuální morálku a tabu (ad Foucault), a konečně asi i ostatní schopnosti, ať už vrozené, nebo naučené, samotného individua, podílející se na završením jedince. Ono toho je ještě asi i více, co upravuje výchozí nastavení jedince, ale těchhle pár věcí do toho určitě silně zasahuje. V podstatě to lze nahlédnout i naopak, že vlastně diagnóza, i kdyby byla vystavěna na biologicko-sociálním studiu jedince (což bohužel není), není dostatečným "hintem" abychom mohli usuzovat jak jedinec dopadne a tak. Rozhodně se přikláním k tomuhle názoru, že snad i těžce retardovaný člověk, pokud má k tomu vůli, může sehrát pro lidstvo roli génia (je to nadnesené, ale vyjadřuje to věc nejlépe).

Ta medikace... já nejsem ani tak spolčenec antipsychiatrie, spíš jí fandím, dokud má v mnoha věcech pravdu. Což je například záležitost medikace... nevěřím totiž, že existují jiná funkční a akceptovatelná psychiatrická farmaka, než sedativa. Ten zbytek je dle mého názoru buď nebezpečný a těžkopádný stuff, nebo blaf.

9 Matyas Matyas | 11. ledna 2010 v 22:59 | Reagovat

Je, pardon, ze jsem tak dlouho neodepisoval. Ja jsem zapomnel, kde tahle stranka byla, a pak se mi to nechtelo hledat, az ted. Jsem rad, jestli mnou uvedene odkazy pro vas byly zajimave.

Co se tyce leku - nejsem clovek, ktery by to asi mohl dobre posoudit - nemam o tom dostatecne znalosti. Ale nedavno jsem na jednom seminari vyslechl prezentaci o Laingovi, ktery se dost ostre vymezoval proti biologicke definici nemoci a tedy i proti medikaci a zalozil nejake alternativni centrum pece o takto postizene. Prednasejici byl psychiatr a velmi Lainga kritizoval - z takovychto center pry posilali akutni pripady katatonie na normalni kliniky, protoze si s nimi nevedeli rady - je pravda, ze nevim, co jim tam davali za leky, ale rekl bych, ze ne jen sedativa. Pokud je to pravda, pripustil bych, ze alespon v urcitych situacich je takova medikace ospravedlnitelna, protoze proste nezname nic ucinnejsiho. Spis by se asi nemela uzivat bezmyslenkovite a automaticky.

Jinak co se tyce tech predpokladu k nemoci a k tomu, jestli se rozvine, popripade jak moc cloveka znici, jsem presvedcen o tom, ze je predevsim dulezite, aby clovek mel interpretacni ramec, v kterem si dokaze svou nemoc vylozit. Nektere vyklady (napr. zastancu konceptu psychospiritualni krize, kdyz se z meho hlediska nasilne snazi oddelit od sebe schizofrenii a ps.sp. krizi) tvrdi, ze schizofrenik si nemuze uvedomit, ze to, co se mu deje (halucinace atd.) jsou intrapsychicke procesy. Tomu neverim - mozna, ze to tak je v nejake akutni fazi, ale jinak to tak nemusi byt - napr. Syristova pise o tom, ze dotycny nemocny se muze naucit ignorovat imperativni halucinace, ze muze "opouzdrit" svuj blud apod.

Dnes me napadla dalsi definice schizofrenie - jako doslovne prozivani metafor (a uvezneni v nich). Ale to, jak moc si schizofrenik bude uvedomovat, ze to, co proziva, jsou prave urcite metafory, neni nijak predem dano - podle me se to v zavislosti na vuli cloveka pracovat se svym postizenim bude pohybovat na plynulem kontinuu od absolutniho neuvedomeni k absolutnimu uvedomeni.

A kdyz si clovek vybuduje urcity vykladovy ramec (nabozensky, filosoficky, psychoterapeuticky...), ziska vetsi svobodu - nebude veznem ve svem vlastnim idiosynkratickem jazyku, nebude veznem v metafore, kterou bude chapat jako doslovnou skutecnost.

Dokonce se velmi opatrne, potichu a potaji domnivam, ze clovek, ktery necim takovym projde a dokaze si vybudovat tuto miru svobody, ma oproti cloveku, ktery tim neprosel, neco navic, a nemyslim tim nic negativniho. S touto dusevni nemoci je spojen urcity typ kreativity - ale cesta k aktivnimu rozvijeni teto kreativity se podle me poradne otvira az pote, co si dotycny uvedomi, ze to, co dela je kreativni. Kdyz si uvedomi svou cinnost, tedy kdyz vi, ze by mohl jednat jinak, kdyz je svobodny...

10 autor autor | Web | 19. ledna 2010 v 11:21 | Reagovat

Ad Laing - docela děsivé. Ale mě tak ani nejde o to vymezit se proti definici, nejen proto, že definice je mlhavá. Spíš se vymezuji proti samotné medikaci, ať už staví na čemkoli. Až bude způsob její přípravy srozumitelný klientovi, a bude jasně logicky propojen s výkladem nemoci, pak si klidně zobnu, teda předpokládaje, že krom léku na míru dostanu i realistickou diagnózu, a nikoli ty otřesné bláboly co mi vždy ústav připraví na základě 'dotazníku' "jak se vede" 3x týdně.

Ano, to Vám mohu přeposlat, co jsem ještě v zápalu sebeléčby a objevů vychrlil na jistou psychiatričku z USA skrz email. Ten dopis sice odpověď nedostal, ale obraty jako "zapouzdření", "pojmenování", "ohraničení" a "vyříznutí" se jen hemžil :) Zcela souhlasím s interpretačním rámcem. Jako zobecnění "první pomoci" je to dokonalé.

Ad metafora "schizofrenie jako prožívání metafor". Doslova se bojím jestli už jsem něco takového nevyslovil či nenapsal. Ale zatím mi to těžko dohledat, a zbytečně. V zásadě souhlasím, jen u mě je to spíš prožívání snu. Myšlenková konstrukce se natolik vychýlí, že přestane konvergovat k realitě, a začne být soběstačná. Pak už prostě člověk prožívá každou svou fantazii jako realitu, což sice zní poeticky, ale má to děsivé vjemové následky (prožívat sen může být i normálně "k počůrání"). Ale jinak něco na té metafoře stále je. Spíš bych to ale ještě musel rozvést z toho odchlípnutí z reality k přílišnému konvergování k metaforám. Teda pro přesnost, má poslední teorie svědčí o souvislosti schizofrenie a syntézie. Budu to ještě muset vypátrat, v ústavu jsem tím úspěšně krmil ošetřující psychiatričku, takže poznámky snad ještě někde mám.

Ten závěr, lze také zčásti souhlasit. Jenže tak jako může "zdravý" závidět "nemocnému" -- že?

11 autor autor | Web | 19. ledna 2010 v 14:18 | Reagovat

Tolik k me teorii..:
http://sah.blog.cz/1001/schizofrenie-a-syntezie

Jen se obavam, ze to bude velmi nestravitelne.

12 autor autor | Web | 19. ledna 2010 v 14:34 | Reagovat

# K Vašemu odkazu na Antonia Preti
Více se mi zamluvala Vaše interpretace tohoto textu. Text sám je sice výmluvný a pevný, ale v této době si dovolit spojovat jazykové dispozice Homo Sapiens s konkrétním genetickým elementem mi přijde nevkusné. Přesto jsem část ocitoval v článku Ars/Appear Jump ... tam to opravdu sedne :) díky. Jinak i tak inspirující. Ten dnešní článek o Schizo-Syntézii můžete brát jako můj §nutný§ interpretační rámec. Pro zdravého člověka bude většina toho článku zbytečná, a mělo by stačit jej totálně zgeneralizovat. Ovšem to už záleží na chuti čtenáře se v daném tématu tak či onak vyráchat až po uši

13 Matyas Matyas | 17. března 2010 v 10:48 | Reagovat

Zdravim,

omlouvam se za delsi odmlku, nejak jsem nenasel cas na poradnou odpoved, a nechtel jsem to odbyt. Clanek o syntezii a schizofrenii jsem se pokousel precist v rychlosti, ale to nebyla ta spravna metoda - opravdu se to necte uplne snadno. Kazdopadne me zaujal popis akustickych halucinaci. Obcas mam neco podobneho tesne pred tim, nez usnu. Nekdo jakoby mluvi jazykem, ktery se tvari jako by daval smysl, ale  nedava.

Rad bych Vas pozadal, jestli byste mi mohl preposlat ten mail pro americkou psychiatricku o sebelecbe. Moje adresa je mahtes@seznam.cz. Diky.

Jinak, abych se trochu predstavil - studuji na Fakulte humanitnich studii antropologii a chci psat o schizofrenicich. Jednak o tech epistemologickych predpokladech psychiatrie a potom, jak to konkretne dotycni vnimaji, jak jsou si vedomi toho, co se jim deje, jak vytvareji svoji novou roli ci identitu (zda se mi, ze je zde nekolik postupnych identit/roli - pred nemoci, v akutni fazi, ve fazi lecby, a to, jak je vnimaji "ostatni" lide). Vlastne me nejvic zajima prave to, jestli z toho celeho lze vytezit neco prinosneho a jestli existuje nejaky obecny dialog mezi rozumem a nerozumem (nebo, jestli se rozum stale snazi jen nezucastnene pozorovat nerozum tak, jak to popsal Foucault pro moderni eru).

Zatim zdravim, Matyas.

14 Satan Hnusný, MATT Satan Hnusný, MATT | 3. června 2010 v 14:39 | Reagovat

OK, ozvu se, rozmyslim si subdiekt

15 Matyas Matyas | 25. srpna 2010 v 15:06 | Reagovat

[14]:
Co je to subdiekt?

16 Satan Hnusný, MATT Satan Hnusný, MATT | 27. srpna 2010 v 15:45 | Reagovat

Subject :)

No - co se týče akustických halucinací, v podstatě bych mohl napsat o nich obsáhlejší článek. Už proto, že nejsou fenomenologicky popsány. Např. lékařka neuvěří, že je lze odlišit od realní promluvy.

Jinak schizofrenii jako diagnózu neuznávám. To co lze o ní nastudovat nedává dostatečný obraz k tomu, abychom kategorii uznali. Naopak, neurobiologické popisy jsou poměrně obecné, behavioristický popis diagnózy zase nabízí nesčetně vlastních výkladů, a ne zcela jednoznačných pojmů - spíše dává do rukou lékaře takovou "symptomatologii", že jí lze s trochou šikovnosti užít i na hemoroidy :).

Další věc, že >>většinou<<, pacienti, které jsem s touto diagnźou poznal, mnohdy vykazují spíše hluboké rodinné prolémy, sociální slabost, zmatení, morální sebepranýřování a sexuální bloudivost (vznikající z extrémní osamělosti v socio-sexuálním vzdělání, a z extrémní důvěřivosti a asociativního vzorce bádání: tedy že kolektivní bludy o sexualitě - tak hlasité lži - jsou, z naprosté faktické nouze, stavěny na rovinu analýze pohádek, povídek a pod., a zbytek "vědomostí" je dosyntetizován, za přímé účasti pocitu méněcennosti, a pocitu nekalosti, obou pramenících v odlišnosti sexuálního chování jedince, a výsledného emocionálního, sexuálního, a sociálního deficitu). Je to zvláštní, ale bylo by poměrně zajímavé všechny "oficiální" schizofreniky striktně behaviorálně prozkoumat, a na základě nějakého dotazníčku pokusit se nastavit co nejobjektivnější alternativní diagnozy, a pak se na výsledek zkoumání podívat souhrnně.

Z Vašeho komentáře se zdá, že byste raději měl změnit téma bádání směrem k obecnému "šílenství". Schizofrenie, ačkoli s tím nemusíte souhlasit, jelikož takovou diagnózu mám, takže nesouhlasit je běžné, není obecně uplatnitelný koncept, má své problémy i v profesionální obci, na rozdíl od jiných patologií má široký odpor i v základně pacientů, a ani z filosofického hlediska (již) nic konkrétního nenabízí. Stejně jako Foucault byste lépe udělal, kdybyste se držel, už z hlediska obecnosti, ŠÍLENSTVÍ, nikoli určité diagnózy, natož tak nejisté.

17 Matyas Matyas | 31. srpna 2010 v 15:23 | Reagovat

No, o tom, ze ta diagnoza jako je problematicka jsem uz slysel. Ale myslite, ze urcitou koherenci nevykazuji alespon jeji jednotlive podtypy (paranoidni atd.)?

Krome toho narozdil od Foucaulta se chci tazat konkretnich lidi, jake to pro ne je, zit s takovouto diagnozou - z pragmatickeho hlediska musim nejak pocitat s tim, ze tu schizofrenie existuje jako zavedeny pojem a i kdyz se ji budu snazit brat pouze jako pracovni, jakkoli nepresny koncept, bude podle me lepsi porovnavat vypovedi lidi, jejichz zkusenost by alespon teoreticky mela byt podobna - vymezit se mi v tomto pripade pripada lepsi, abych mohl vubec neco rict.

Ale videno z druhe strany, klidne mohu ve svem tazani prave tuto diagnozu problematizovat - i to muze byt zajimavy vysledek. Mimochodem, myslim, ze to byl prave Laing, kdo tvrdil, ze schizofrenie neni nic jineho, nez nalepka, kterou jedni davaji druhym, cimz nemoc nikoliv jen popisuji ale primo vytvari. Myslenka svym zpusobem genialni, ale presto myslim, podle naznaku, ktere jsem o nem slysel, ze dite vylil i s vanickou:).

18 Matěj Matěj | 3. září 2010 v 16:23 | Reagovat

S prvním argumentem ohledně vymezení souhlasím, čekal jsem to. Druhý moment je vyloženě zajímavý, ačkoli pokud budete diagnózu problematizovat, důsledněji bych si tedy předtím svůj výchozí náhled i metodologii v tomto ohledu promyslel (možné důsledky problematizace, různé nástroje k vyloučení různých vzniklých zkreslení apod.).

Ono, schizofrenie jako diagnóza až tak problematická není, hlubší rozpory podle mého názoru člověk objeví, když začne zkoumat reálný postup té které (a zvlášť naší) psychiatrie. Konkrétně by bylo poměrně zajímavé pokusit se navrhnout způsob, jakým analyzovat využití této diagnózy u nás, zároveň s úrovní léčby. Teoretický problem schizofrenie bude pouhou špičkou ledovce, zatímco pod úrovní, na úrovni rodin, léčeben, bude zhusta k vidění leccos nejen neprofesionálního, nýbrž, z osobní zkušenosti, přímo zlého.

Možná by stálo za to problematizovat také léčbu, a pokusit se najít u klientů takový pocit důvěry, aby podali také svůj náhled na to jak jsou léčeni, pokud jim to pomáhá, a konkrétně jak. I zde to ale vyžaduje poměrně komplexní přístup k dotazovanému - tzn. předpokládat, že "určité zlepšení" může mu být pouze vtlučeno do hlavy, nebo jeho docíleno určitou úpravou života (pevným upnutím k činnosti, popřením a bagatelizací vlastního vnitřního světa od základu, rozkladem ega - tak jako ve vězeňském experimentu podřízenosti), avšak zároveň nutno předpokládat, že takovéhle směřování rozboru může u větší části tázaných zase vyvolat umělé přilnutí, z hlediska paranoie, konspiracionismu, k tomuto přesvědčení. Je to ostrá hrana mezi dvěma přesvědčeními, a někde mezi nima by mělo být možno pevněji a objektivněji postupně ustálit určitý pracovní bod. Pacienti kterým léčba obecně nevyhovuje, zkrátka budou lnout střídavě (vzhledem k neustálého hledání východiska, své hodnoty, k neustálému "problému" zrovna jejich života, jejich já) k jednomu nebo druhému extrému. Konstruktivní by však bylo především nalézt cestu k nové objektivitě diagnostikovaných schizofrenií - zde by se měl uplatnit váš upřímný vědecký náhled, a náboj prvotního záměru, tedy pomoci v problematické a nedostatečně řešené, velmi zneužívané oblasti, která dle mého názoru tkví ještě více ve středu střetu společnosti s "blázny", než Focaultovo šílenství. Podle mne je to právě ohnisko - zhruba nad rozmlženou diagnozou schizofrenie, vedle umělého potlačení rodinných a sociálních kořenů nemoci - hlediskem čistě biochemicky-behaviorálním, a někde pod neustále omylatelnou všeobecnou užitelností Freudova přístupu na cokoli "s hlavou".

19 lipkisk@seznam.cz lipkisk@seznam.cz | E-mail | 2. října 2010 v 9:23 | Reagovat

Zbylo my po léčbě dost balení připravků Zeldox 40mg (datum použitelnosti do 11.2013), balení je po 30 tabletách. Zeldox je výborný lék na psychotické poruchy, rychle zbavuje symptomů a navíc má silný sedativní efekt takže se po něm dobře usíná. Za jedno balení 150Kč.
Dále my zbylo jedno balení Tisercin 25mg (datum použitelnosti do 3.2015), balení je po 50 tabletách. Tisercin je NEJSILNĚJI působící sedativum/hypnotikum z řad neuroleptik. Vhodné pro lidi co trpí psychotickou poruchou se silnou agresivitou a neklidem. Cena je 400Kč (cena je vysoká kvůly velkému doplatku v lékarně). Snad se najde někdo komu tim pomužu a komu se to bude hodit. Pokud budete mít zájem ozvěte se mi na email.
Zde jsou fotky: http://img180.imageshack.us/gal.php?g=p9260004.jpg

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.