- Je bez diskuze, že klasicky dnes vykládaná teorie schizofrenie (přenašečová) nemusí ani zčásti odpovídat pravdě. Podle mého například, je poměrně možné, že schizofrenie (tedy celý ten seznam jinak nevysvětlitelných nemocí, bez hlubší definice, nazývaný jednotně schizofrenním onemocněním atp.), je klasickou (Freudovskou) neurózou, přičemž samozřejmě nelze popírat možný vliv patologických změn nervstva, avšak ten může tvořit třeba jen část dispozicí, a následně živnou půdu (degeneraci a mystizaci logiky či bludům, které nejsou součástí nemoci, pouze se na ní živí, a samy jsou vlastně mimo obor psychiatrie, lépe je snad popsat teorií náboženství a exponenciálního růstu chybných úsudků i tolerance k mysteriozitě indukovaných kauzálních vazeb*). Z mého pozorování některých pacientů i sama sebe, je prakticky jisté, že poměrně velký vzorek schizofrenních pacientů má velmi rozdílný přístup i formu empatie k ženám, kolem a kolem zcela jiný koncept ženy.
- Mám od mládí dojem, že ženám rozumím "jinak" než ostatní muži, a to často "lépe". Taktéž mnohdy, spíše přitakám ženě, a mnohem více v mé morálce dlí vcítění se do ženského aktéra sporu muže a ženy, poté teprve vstup do sporu, řešení, či obhajoba. Z tohoto střídmého popisu není zřetelná subjektivní míra odlišnosti chápání ženy, ale tato je vysoká. Také mé běžné sexuální chápání, vztahy i postoj k homosexualitě jsou odlišné od většinových. A nakonec obě pohlaví a jejich logika a řeč mi přijdou stejně srozumitelné, a ve své podstatě i jejich cíle a charakter nikterak zvlášť kvantitativně rozlišné (spíš jen ve formě rozdílu, kdy mužský pragmatismus tíhne k analytickému hodnocení výhodnosti, a ženský spíše k paměťově-sociálně-statutárnímu modelu okamžité relativní hodnoty možnosti). Emocionálně a empaticky se pohlaví nijak neliší, a nakonec názory, hodnoty (morální) a další věci jsou takřka shodné. Jediné čím se ženy výrazně liší je inteligence (degradovaná výchovou, prostředím i religiozním kulturním kontextem) a "sexuální vážnost".
- Pubertu jsem prožíval odtržený, v pocitu "ohrožení" dospívajícími dívkami, a jejich "narážky" i lichotky (produkty to jejich dospívajících sexualit) jsem chápal jako druh útoku, posměšku či předznamenání agrese.
- Pozdní sexuální vývoj (21-25) byl zcela zmatečný, a mnoho omylů při "usazování" sexuálního sebepojetí na "správné místo" v nervové síti (v měřítku hodnot i ideovém a pojmovém kontextu) mělo fatální důsledky často akutního i "veřejně nebezpečného" charakteru. Než jsem překonal (a snažil jsem se čerpat informace kde to šlo) spoustu předsudků, logicky chybných větví rozumu, i celou armádu "kompenzačních racionalizací", prošel jsem řádným duchovním peklem. Samozřejmě tomu všemu často negativně prospěla marihuana či lysohlávky, ale přeci jenom celá "rozdílná koncepční povaha", i subjektivně odlišná sociálně-pohlavní identifikace pramení daleko dříve v životě, proto bych roli těchto psychedelických zážitků příliš nepovyšoval.
- Nakonec podobné "chorobné úsudky" v době mé nemoci jsem opravdu pozoroval u svých duchovních kolegů za zdí (např. perzekuční paranoia z sexuální abstinence/frustrace, druhé panictví a podobné věci, které se opravdu vyskytují v doslovné formě u mnoha jiných nemocných, bez jakékoli "vzájemné edukace"). Proto bych se odvážil u nich hádat i ono "významně odlišné porozumění ženám" a podobné charakteristiky.
*) tím chci pouze naznačit, že pokud přijme i zdravá, stabilní osobnost jedno jediné mystické či "racionalizační a lživé" vysvětlení, spustí tím v sobě, někdy, lavinu takových bludných faktů. Logika začne selhávat, a nahradí ji "pragmatická sebelež", která v krajním případě nechá vyplout všechny inkongruence, a obalí je svou "obhajobou". Jednoduše vzato, hrát si s jinými než čistě racionálními způsoby logiky, se může snadno zvrhnout v úplné selhání vnímání reality, prostě proto, že lež má "rekurzivní charakter" zejména v oblasti racionalizačních technik mozku. Logika nakonec ze zrnka písku lži vytvoří neúnosný, nefunkční i retrotoxický kolos, který vyhraje souboj o chování i vnímání reality. Nakonec je pouze šťastnou náhodou, pokud toto zvládne vyvrhnout jako perlu (což by dostatečně zakončovala teorie "Mystiky a schizofrenie" která depersonalizaci a "psychotický" zánik já nahlíží jako "nutný krok duše k vývoji a obnově, když stará duše nevykazuje už žádnou schopnost prospívající či nutnou k přežití, či sociálnímu uplatnění")
