Náčrt: aschematismus

8. listopadu 2008 v 17:12 |  Anima
Kognitivní porucha, nebo porucha inteligence. Projevuje se vědomým odporem k většinovému názoru, činnosti nebo statu i slovníku. Vzniká už v raném dětství klasickým neurotickým formováním osobnosti, jako obranný prvek. Dítě rozpoznává v sociálních konfliktech rodinného (popř. školního) prostředí jako původce právě zvyklost a sociální standarty, nebo konkrétní intrapersonální fixace, a příliš brzy dochází k závěru, že za to špatné mohou právě ustálené vazby mezi vzpomínkami rodičů, či v jejich životě, bez toho, že by ještě poznalo všechny konkrétní složky všech takových vazeb (schemat). Tím si už v předškolním věku pěstuje negaci cizích názorů i rozumu jako prioritní obranný prvek.


Rozum získává díky této nevědomé volbě bohatší formy, což ji jen afirmuje. Svým způsobem lze vytvořenou bariéru srovnávat s autismem, avšak vyjadřovací ani základní kognitivní funkce, jako entizace nejsou nijak postiženy. Složka "vlastního rozumu" potom vede k zavržení školních osnov, a dítě se na jednu stranu může projevovat studiem učiva vyšších ročníků, a na druhou ignorováním a problémy s učivem své třídy. V další fázi vede aschematismus k sociálnímu ochrnutí v době sexuálního vyspívání, protože vazby, sexuální zájmy a novou formu navazování kontaktů s druhým pohlavím (která zčásti nebo úplně popírá svou předchozí formu asexuální - "naivní") právě pro pomnožný charakter změny v rámci vrstevníků odsuzuje vlastní jev jako schéma, a tedy nevědomky jako chorobu. V rané adolescenci si aschematická osobnost vykládá více nakloněné latentně sexuální kontakty ze strany opačného pohlaví jako provokaci, podvod, lež a nebo tyranii (což ale předpokládá, že si aschematik už uvědomuje existenci vznikající sociální propasti).

V dalším životě pak lze jako projevy aschematismu považovat přetrvávající neschopnost tančit (ačkoli už jsem tančil nesčetněkrát vždy je to několikahodinový souboj s depresí, sebeobviňováním a podobnými pseudoneurózami: pseudo- proto, že podobné plně chorobné prožitky vznikají v široké psychiatrické škále, avšak pouze jako východiska aschematického uvažování, jsou jeho příznaky a důsledky v místech jeho akutní inkongruence s realitou, tedy právě u ústí sociálních propastí, za které může). Mimo tance aschematické schema uvažování exceluje v každodenní činnosti, kdy aschematik studuje to k čemu nemá prerekvizity, a naopak může za nedostupné považovat to co dlí hned při ruce.

Hlavním a přímo zřetelným projevem aschematismu je spojování zaměstnání s koníčkem, a většinou bipolární průběh zaměstnání: ve fázi kdy je zaměstnání úplně neprobádané, může se stát, že mu podlehne, avšak jakmile jej zcela pochopí ztrácí zcela chuť pokračovat a to tou měrou, že "násilné" pokračování v daném zaměstnání vede až k několika měsíčním těžkým pseudopsychiatrickým onemocněním, depresím či kompenzačním mániím (místo nezajímavé práce jej posedne studium nebo práce "čerstvá", kterou postupně vyplní čas, tak, že zcela naruší svou dosavadní práci, spánkový režim, příjem potravy, nebo některé hygienické návyky).

Především tedy lze odsledovat:
  • Míchanice (i diagnostikovaných) psychiatrických onemocnění, zejména těch závislých na zaměstnání, škole a mimořádných změnách v životě, zdánlivě někdy chrakterizujících cyklovitou formu bipolární deprese
  • Problémy s některými sociálními zvyklostmi: tanec, zpěv, koupání, formality - zčásti také zavádění formalit už zastaralých, nebo zřetelná absence něčeho co bylo neobvykle posouzeno jako formalita
  • Charakteristický pocit (či formu) sociální izolace
  • Odsouzení klíčových sexuálních a sociálních návyků, které přicházejí do vývoje skokově
  • Inteligenční míchanici: absenci triviálních vědomostí a naopak výjimečnou inteligenci v nadřazených polích - tedy zdánlivou nekontinuitu vědomosti, která skrývá pouze schéma učení zcela asocianistické, nikoli stromové či lineární jak je tomu u zdravého člověka
  • Preference minoritních postů, zájmů a ideálů: např. propagace diktátorských systémů, výklad světa pomocí takových termínů, popírání evidentních politických hodnot
  • Aktivní tvorba neologismů, její propagace
  • Extenzivní styl chápání, nejednotnost zájmů, a někdy i při vyšší míře "extenzivní diletance" profesionální úrovně v některých segmentech, vedle krajně amatérských vědomostí v sousedních
  • Rozdílný typ pozornosti, jdoucí více do kategorické šířky, než faktické hloubky, projevující se např. znalostí širokého spektra cizích slov, která je de fakto nutná pro "nalézání souvislostí" mezi kategoriemi, nikoli však pro samotnou jejich konkretizaci na fakta
  • Často zbytečná práce "od píky"
  • Absence idolů, popírání jejich racionality a odsuzování všeho co spadá do podobné formy autority
  • Aschematismus může signalizovat jiná forma hodnocení: latentní absence opravdového "mít něco rád" a naopak; náklonosti k věcem a lidem jsou produktem myšlení, jedinec sám se shledává v tomto ohledu nedostatečným, z hlediska psychologa je odtažitý, neautentický, avšak rozhodně nemusí být "chladný" nebo nějak "uzavřený". Tedy jinými slovy konečné prohození emocí, citů a myšlení na některých místech přirozených kognitivních schemat.
  • Fluidnost sociálního statu - přátelé nemají zdravou (temporálně fixní) pozici, naopak označení přítel je zachováno pouze "pro kompatibilitu"; všichni přátelé ve skutečnosti mají nefixovaný status, závisející jak na jednorázovém afektu, tak na parciálním faktu či myšlence. Často tak jeden výrok "přítele" vede ke strohému odsouzení, které je časem jakoby "dobrotivě" prominuto. Podobný status mají i členové rodiny.
  • Nezájem o sociální pozice, finanční ohodnocení, druhé pohlaví, či účast na běžném společenském životě. Absence zábran, nekontrolovaná exprese, která je u zdravého člověka kontrolována "co si o mě řeknou?", revolta proti takové sebekontrole, a často, rámcově, provokace která ani nehledá běžný cíl provokace, nýbrž naopak vychází z toho, že jejím finálním produktem bude opovržení, znechucení, či trest a jinak "nepochopení vyššího záměru a výklad provokativní hry na nechutnost jako nechutnost" - často tedy mistrovství v předstírání záporných rolí, takové, že předstírání není rozpoznáno.
  • U dětí "labilní hodnocení" ve škole, kdy je dítě schopné půl roku propadat a v druhém pololetí "opravit" známky na jedničky, dvojky a někde ze čtyřek pouze trojky.
  • Neschopnost získat stabilní zaměstnání, nebo je stabilně vykonávat, spojenou s periodickými excesy vedoucími k pseudopsychiatrickým chorobám a ztrátám zaměstnání
I přes to co zde uvádím, je poměrně rozporuplné, zda lze aschematismus brát jako poruchu nebo výraznou charakterovou vlastnost. Ovšem intencionální pole kategorie je natolik rozsáhlé, že je snažší podepřít chorobnou škatulku přirovnáním k autismu. Právě tato kategorizace by mohla naopak přispět k chápání autismu - nakonec právě autismus považuji už poměrně dlouho za formu obrany, která persistuje právě z postu časnosti svého vzniku*.

Problémy které jev indukuje jsou hlavně založeny na sociální inkongruenci, samotná forma práce z hlediska informace může být hodnocena jako značně efektivní, a rozum samotný pak jako výjímečný. Ovšem negativa plynoucí ze sociálního dopadu mohou pozitiva přístupu ve vážné míře stírat.

Abych nakonec pojem zařadil do své ostatní práce, lze aschematismus chápat jako nejen nevědomě účelnou
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.