Nepohodlná přímka v prostoru
ústa osudu zacpaná prostým stáním opodál
láska jen v tečnách cizích entit
- těles míjejících se v plné rychlosti
nikdy nenaplněného směru
prázdná edukace,
prázdné, zdegenerované povzbuzení do života
Ruka policisty na přechodu tiká úctyhodným tempem
Krásní lidé, jak vystřiženi z Kafkova Románu
plní byrokracie a jedu posledních místností
a opomenutých posledních přání
Horizont plnosti v nedůtklivé pavučině protiřečení
pravda ukrytá pod posledním plechem a hnilobou racionality
snažím se nemyslet na život - smysl je někde
mezi křiklavě zbarvenými třicetikorunovými kompromisy
z neekologického plastu.
Otupělý svou anticipovanou prázdnotou sedím na prahu života
sady nových prožitků hrnou se nedočkavě do přihrádky
případů k lhostejnosti a vyloučení.
Opravdová láska je jen historickou konstrukcí
Dostojevských a Freudů.
Svět naopak dlí na vteřinách - neopravdových,
s vášní jen po boku obluzení vlastní ideologií.
Svět je jen prázdným rejstříkem pojmů - jako v koncentráku
objekty do prava
relace do leva
nouzová kastrace ostražitosti
v každé hospodě uhnívá kus smyšleného dobra
Filozofie netečná, nehodící se, smutná
- hřeje již jen svými dekadentními hranami
- drží rozum pohromadě za cenu vyloučení veškeré funkce z reality.
Vzniká tak odhmotněný svět bezsměrých přání,
zakrnělých úvah,
svět vyprázdněného zločinu proti lidskosti,
svět odkrytého zhnusení člověka člověkem,
neosobní nenávisti k odlišným myšlenkám
- svět kastrující myšlení od jedinečnosti
- vecpávající rozmanitost člověka do jednorázových obalů
příručkových a příručkovaných prožitků a nezřetelně linkovaných chápání.
Spánek zahlcuje tuto krajinu zmrzlé nenávisti,
tichý degenerující amok se snaží zaspat většinu reality
- vyplnit bezútěšný sen reality
ještě bezútěšnějším skomíráním ve světě podmořských architektur nenaplnitelna
Arbeit macht frei seberealizace budí do psychologizovaného života marných bytí,
statů, charakterů.
Zkrocenost stojí na stupních vítězů kreativity,
obří obluda plná náplastí a zapáchajících vředů v zívajících ústech.
Mrvoly měst generují rovnice smíchu v pěších zónách,
neadaptované decibely nočních opilců velkoměst
a zurčící potok porodů, nejistých objetí a marných rozloučení.
Sny percentilových lepšin zašlapávají užvaněný, ješitný,
hamižný a spontánně sprostý přísudek nouze do skeletálních podniků masové produkce,
vedeny tajemným hlasem tabulkových procesorů a obstaročních tiskopisů
k chimerickému obsahu naivního operátoru sekcí.
Čaj, který nebyl uvařen nestydne
Horory vyprazdňují obecný strach a vážou konkrétní strach k vypjatým obrázkům.
Děti mlčky učíme co je to radost,
křičíce na ně definujeme zlo,
a schovávajíce oči do dlaní specifikujeme relativní měřítka dobrých skutků.
Potom v obvazech ležíme v bílobílých márnicích přírody,
čekaje na správnou ampulku jistoty.
Plníme své útroby chemickými vzorci,
své uši tajemným hlasem dálek
- a na oči černé brýle.
Módní návrháři spokojeni s úzkoprofilovým uplatněním
zásobují nehnuté pustošivé pop-struktury hněvem a posedlostí domýšlivosti
jazyková struktura psycholgických schemat vyprázdnila to - či ono. Máme co chceme.
Neosobně.
Děti vyprazdňují rodičům úsudek a sunou jimi řadu idiosynkrezí.
Odpusť nám, jako svým viníkům - televizní křeslo.
Od hodin víko přikyvuje času.
Hruška shodila listy.
Stokrát omytá mrtvola nacismu stále budí dojem života
- rozlévá se do namodralých dýchavičných osobností
- produkt stísnění.
Sexuálně zneužité pravomoce nárokují právo k zátarasům, vědám, skialpinismu
i křížovkářství či kolážím.
Vypelichaná věda tluče kostí do zvonu na krabičce zápalek - evidence,
schematizace, predikce, validace. Zběsilé to hnití.
Otužilá demokracie se plazí bahnem podvodů a válek.
Hladomor a šílenci jsou internováni - zneviditelněni --
Idealists
Left structure of idealism
Rationality snakes full of unilateral interests
and heterogenous wraths around
eroding all pillars of long for centuries disbelieved
architecture of positive dream.
Tons of mouth calling for solving truths,
truths solving one need ever.
Empty shells of idealists fixed to laughed monument of complex praxis.
Sphere of no influence - no faith more
Just few needs and empty reasonings
where subject's expressions have no generic value.
Shells of past voices in fuel river
Shells of positive values in production economy
All artefacts just too ancient to produce output
All facts just value in substitutional news-trade
Being informed having just relative unintegrable value
Seeking down and under - right pays for true
Uniform life of thougts stagnates over history
seems as thought is just stream of outer reflection.
Something needs something - sometime
but this time it can't be applied
Today only sexual announcement gives opportunity
Today only grave-born questions are layed
How surrounding structure behaves seems just too metaphysical
to be part of conjunted regularity
We are just voices to be listened - never understood
