Metalurgie celistvosti

3. června 2009 v 0:30 |  Scriptor
Motýl used na kornatý kraj padlé lípy

Chtít být viděn
ve výčtu vzhlížejících
či shlížejících?
Znamená dnes bolest pochopení
- vnitřní vetknutí se
skutečnosti?


Vnikla televizní a počítačová krev válek
do zadupaných duší
hrob nad hrobem svých ideálů
hrob či výčitku nad pohřebištěm svých horizontů
Jsme opravdu jen kleštěni od naší skromné hierarchie stesku,
nebo osamocené věčností vteřiny radosti dávají pečeť svěžesti a opravdovosti
citu bytím?

Je příroda nekonečnou snahou,
či doplňkem bezstarostného chrlení neupotřebitelných generací
omezeného a pustošivého patologického bídáka
z povolání?

Motýl přisednul

Ohlížíme se za koherentně integrovaným dětstvím apatie, smutku a radostné činnosti
z separovaných kontinuit znehodnocených internetových vláken.
Devalvovaná egoičnost entit shlíží poníženě na své nositele.
Přátelství - na něž je omezen komunitní program radostně provolává informační plasma
- její období vlévá do zkamenělých tepen uživatelů, naplněných smajlíky, IDy a avatary.
Němý splav blogu unáší tisíce nedotknutelných depeší s představami, dočasnými vzpláními
pro cenivé hvězdy retardované velkoobchodní společnosti.
Gramofonové stanice na sebe bez výčitek našívají degradaci na nízkoprofilový komprimační
aparát, hned za formáty MP3 a AVI.
Validní a přátelské zprávy se lepí na identifikační automat rozdělovače mezi přítoky
pracovních příležitostí roztroušeného vkusu nevědomého si vlastní obscénnosti rozvrácenosti
- nad svoji neschopnost rozeznat se, ve stavbě světa a skutečné společnosti povolání a množení

Vysušené idealistické stavby se věk od věku lámou a snášejí se s dýmem a panikou
na znetvořené a beztvaré rozvaliny potřeb a znepokojivého spánku
mezi oštemplovanými lotry s pověřením - s potyčkou pevně vytavenou pod výrobním číslem
na uniformní čepici. Ověřené kontinuity sanací obepnuty právními rámci ovládající integrity
pročesávají pole nejasných potřeb a znepokojujícího bdění na pomezí vizualizovaných
a nesimulovaných hodnot.

Motýli už dolétali

- ale poskakuje po mě muška
beze jména, bez rodu, bez DNA
Mezní uzliny vztahů leží zevidované
anticipientem naší polomrtvé nemožnosti uplatnit klasickou knižní logiku
na instantní rozdováděnosti dichromní plochy činných, trpných i užívajících prostředky

Přetvářka prožitosti ve smyslu znalého uchopení ideálů prostírá stůl dvojaké nemotornosti
a zoufalé iniciativě strategie stíracích losů obhajující všeslavnosti

Obnažená ješitna našich jsoucen překrývají v diskusích své hlavy úlomky politických diagonálních
řezů "otrocké morálky" - fenoménu typicky fádního, monumentálního pouze tehdy,
když moře informací propadá spánku tradic
- fenoménu bez úst i podstaty vyjádřeného
špatnými slovy a malátnými pojmy bezvýchodné strategie přenesení problému
na mapu spojnic regularity jazyka
kterému nezáleží na ničem specifickém
popisujícím jevy na základě instituty vyvinutých hodnot

Uniformní křivky lidské psyché se rozlévají utříděným světem zobecněného bytí,
omezeného na potřeby a ideál nezávisti a majetnosti z prospěchu vlastní retrogeneze - činnosti
Na tomto podkladě aplikované vědy bez rozmanitosti vystupuje jedinec jako
autonomní uživatel s integritní potřebou seberealizace
- věk vyplněný rozmanitou nezávistí k materiálu
věk obecných materializovaných a intermaterializovaných lidí
- formovaných a inicializovaných dedukcí a nespekulativitou Newtonových zákonů
věk materializující problém věku do systému hodnotitelných kauzalit tzv. ekosytému.
Svět bojujících ekosystémů a metaekosystémů udává kritice materielní tempo
- ta shledává problém věku problémem suprapozice k materielní expozici samé.
Epocha je tedy nemocna obecněnou jedinečností
obměňovanou v masových strukturách za mechanistické separace epochy samé.
Materielní vědomí tedy shledává vinným právě mechanistické obecno produkce a distribuce zdrojů. Myšlení se fragmentuje pryč od rozmrzelé skutečnosti fragmentarity
- vyjadřující pouze rozmrzelou povahu jedinečnosti a interkomplexní egoističnosti metainstitutivní identity. Jedinec se shledává se svou identitou pouze na osamocených kauzálních tečnách
instituce - odtud odchází za superseparační závěs svého monitoru
vědom si virtuality sebe sama
nevědom si virtuality určení

Nezdravost informačního světa
nezdravost materielního chápání
- jak by si mohly dovolit utkat se s nedbalostí mraků, ptáků a neatomární - virtuální přírody

Univerzity - stadiony přepiplaných myšlenek bezodkladné průkaznosti
Školenci - technici prapodivného představení
rekrutovaného z análů sociologie a policie.

Eskapády nedočasných myšlenek
před různobarevnými plátny informačních zdrojů
spadajících také do oboru hodnotitelna
jež samo je bez hodnoty

Skutečnost na bázi informace
z invalidního vozíčku rozdává autogramy
v podobě nespojitě diferencovaných kauzalit

"Informace vždy vystupuje prostřednictvím subjektu
jehož procedury nejsou nikdy zaměřeny
na samotnou reflexi reflektovaného"

Má být subjektivita něčím tak primitivním
jako kategoriální diferenciace dvou objektů?
Jsem tedy produktor uvězněný svou vlastní identitou
uvnitř neexistující subdimenziace entity?
Jsem tedy smrtí faktu jenž dlí v objektivních fenoménech
jen proto, že spadám do kategorie živ a člověk?

Anebo - osobní hledisko
je vždy usvědčující z kostnatosti či nebezpečnosti.
Je lepší mlčet než se obstarávat plstnatému chapadlu relativity
- která považuje za relativní dokonalost, charakter či output sebereflexí?
Monochronizovaná kauzalita nepřetržitého zpravodajství
unáší spolu s teorémy trestu a viny i trestající a viníky
- substance vědeckých formací provádí na této diskontinuitě tichou diagnózu,
jež nám má být vzorem
- virtuální doktoři se nekriticky zmocňují našich mechanit,
zobecňují je, a takto vymodelovanou reflexí nás bez ustání modelují
do naplněných představ o naplněné obecnosti.
Zobecněné mechanity se ihned - vcelku akčně - chápou svých předchozích
generit a naše subjekty ztrácejí další poukázku na originalitu či soběstačnost.

Je to vlastně obchod s egy, obchod s jejich regulací, obchod s jejich prosperitou
Ozvláštněné vzorky individualit zpravidla neoplývají zvláštností
- až na důvody

Jedinec je tak přímka oddělená od regularit na několika místech (úřad, smrt..)
Je uchycený ve všeobecné konstituci potřeb - jen mezi svými však potřeb a uplatnění.
Mají však tato uplatnění tvořit modalitu jedince, když v přírodě uplatnění nemodifikuje
ani sociální akt páření? Proč uplatnění tolik prahne po budování? Co krom sebe chce budovat?

Dříve věda povznášela, dnes zaplavuje
Snahy psychologů retušovat kvaziamatérské autoportréty zabedněnosti vynikají
mezi formalitami konstituovanými subjekty sady problémů
- Provozuschopná společnost oblažuje své generální statuty fakáči a opileckými emotikony

Existence v této subsolventní realitě dělá každý output buržoazním
- být synem je kvazipotentní a také formální

Slunce už zapadlo - jak účelné
 

Komentáře

1 TlusTjoch TlusTjoch | Web | 15. července 2009 v 8:30 | Reagovat

Závěr:
======

Slunce je jenom reklama na coca-colu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.