Nemáte pravdu, děláte nesmysly na Blog.cz

Možná bychom si měli dát oddech. Lidstvo beztak prožívá svou krizi pouze na půdě své uspěchanosti, která nedbá skoro žádné minulosti. Kdybychom si všichni zaměstnali hlavy pouze historií, a to nikoli pouze tou ušmudlanou a nepřehlednou historií dvacátého století, bylo by mnohem více místa pro oboustranně citlivější dialogy, dohody i promyšlenější plány. Vlastně ta dnešní uspěchanost nezná ani představy, ani sny, vždy mluvíme jen o jakýchsi řešeních, které se nakonec s odstupem času ukáží jako pustá provizoria. Také se nám přemnožila vědecká obec, a to tím způsobem, že věda vystupuje ve stejné roli jako žurnalistika, a vědec nemá vyhlídky na nic jiného než jakousi jednoúčelovou novinařinu. Kdybychom vědy zastavili a ponechali společnosti dosavadní poznatky, došlo by určitě k vyšší integraci poznatků, a možná bychom se dočkali příchodu nějakých nových Da Vinců. Také by společnost získala čas na paralelizaci vědeckých poznatků s běžným životem - ačkoli kdoví, možná je dnešní člověk schopen pochopit pouze esoterický význam slova relativní, nikoli nějakého obecnějšího vstřebání teorie samé - nebo už metaforická reflexe věd není v módě? Také by to chtělo opravdu vážně přehodnotit co se děti vskutku potřebují dovědět, a co je jaksi nad rámec nebo zcela mimo mísu. Není například důležité seznamovat děti více s realitou života a věcmi literou dostupnými i možnostmi nad rámec litery? Není mnohem vhodnější věnovat více času záležitostem rodiny a sociální interakce, než věcem zcela určeným k zapomění, jako jsou přesné datace jakýchsi zcela dnes již neuchopitelných křesťanských a knížecích převratů a lopot? O čem dále svědčí celá ta pohnutá reflexe společnosti - nelogické vraždy školáků, děti v popelnicích a plechové boxy na nechtěné děti? Jakým vzděláním prošli takoví lidé, co je v životě obklopuje a naplňuje, že jsou tak vytržení z reality a působí tolik bezohledně? Je vůbec možné zmrazit tak uštěbetaný svět abychom získali prostor k orientaci se? Koho vlastně zajímá bezpočet neupotřebitelných rozhodnutí a jejich oznámení denně, ať už je doprovodná informace z vědy toho dne jakákoli? Nebo se svět již definitivně rozhodl utéci sám před sebou k bezcílnému technologickému bujení, jemuž stejně ani v rovině dekád nelze připisovat status "upgrade"? Svět je k nezastavení a svoboda informací se zdá rozkládat sílu všech svobod ostatních, ačkoli svoboda informací, soudě podle toho co jsme se na jejím základě byli schopni od dob nesvobody "doučit", je vlastně svobodou nejslabší, nejopomenutelnější. Lidské vztahy jsou oreflektované mediálnem na kost, nenabízejí v dialogu než krátké výpisky z diáře namísto něčeho hlubšího: čím víc je pochybné komerční zábavy, tím více se osobnost z této zábavy skládá - a sny, které po dlouhá staletí tvořily základ identity a základ hlubších vazeb mezi člověkem a člověkem, jsou zapuzeny, ať už jakékoli formy, stejným způsobem jako jiné druhy šílenství. Možná se člověk a lidstvo dokáže zastavit, ve všech jeho konáních a plánech, ale zbývá otázka, zda se ještě dokáže zamyslet - a také, zda mu doba, která už navykla průběžnému ireverzibilnímu přenalézání regularit, vůbec umožní alespoň představu něčeho lepšího - pravděpodobně tedy toho, co už tu bylo...