Nemáte pravdu, děláte nesmysly na Blog.cz

Nejdříve jsem si myslel, že Slováci opravdu drze testovali svá a Irská letiště, a že přibalili nálože náhodným cestujícím, a čekali zda si jich někdo všimne. To, že se, údajně, jedná o naprosto jiný scénář, tedy že omylem, pozůstatky z cvičení cestovaly letadlem zkazilo mé vřelé sympatie k Slovenskému experimentátorství, jelikož

se jedná už jen o "chybu" a "chybující". Jenže věc má ještě dohru: šéf pohraniční policie končí, a následky ponese i ten poslední z řetězu viníků, pochybující policista. To mi tak moc nevadí, je to od obou příslušníků milé, a velmi diplomatické gesto (což svědčí o tom, že o to byli požádáni politikem). Spíš mi vadí, že, když už nelze na celém tom divadle nic obdivovat (jak jsem byl připraven po prvních, neúplných informacích), tak by měly padat zcela jiné hlavy, a znít by měly zcela jiné otázky, a naprosto ne pouze otázky směrem k Slovenské vládě, která s věcí vůbec nesouvisí. Otázky by si měli položit všichni bojovníci proti terorismu (tedy já ne), otázky by se měla položit především celosvětová policejní síť, zda jí události posledních let nedonutily zbytečně odstranit mezinárodní komunikaci (nikoli pouze spolupráci) z žebříčku TOP priorit. Otázku by si měli položit Slovenští politici (a jejich vzorem poučit ti ostatní), zda hlavní a vlastně jedinou chybou není testovat podobné věci na živém provozu. Narušili takto nejen běžné zásady manipulace se zavazadly (a tedy soukromí cestujících), ale v první řadě má být podobný experiment prováděn až po řádném výběru a přípravě cvičné munice (bohatě stačí vzorek naředěný do běžné hmotnosti), a také by mělo být takové cvičení, když už je tedy nutnost používat neředěný vzorek, na cvičném letadle, falešných cestujících, a má být vytvořena cvičná odbavovací struktura (tedy vyhrazen portál kterým výbušniny pocestují, který bude bezpečný pro normální lidi) - v tomto případě by bylo nejlepší použít cvičné letadlo, a uzavřít letiště úplně. Chybu tedy udělal především architekt této cvičné operace, nechápu, proč by měl na triviální chybu doplatit řadový policista (nebo kdo to "opomněl výbušninu z letadla odnést"). Takovou chybu může udělat každý, ale důležité je, s takovým vědomím takové cvičení připravit, zabezpečit. Bral bych i chybný výběr výbušniny jako věc kterou není nutno trestat, ale nejsem si tím tak jist, jako policistou platícím svou kariérou, za chybu, kterou si sice nemůže dovolit každý, ale kterou by mohl udělat kdokoli jiný. Toť tak asi k tomuto zjebanému experimentu vše.

Jen dodatkem, proč by mi přišel "drzý experiment" jako vhodný? Právě o takové experimenty, jako "debugování" zabezpečení mezinárodních cest, stále usiluji, ne zrovna v tomto případu, ale obecně už léta provolávám zvýšení experimentální aktivity vlád, politiky a jiných řídících členů lidského poprašku planety. Bez experimentů je vše potenciálním zdrojem chyb, a bez experimentů je vše s naprostou jistotou nebezpečně pozadu (z toho plyne mé opovržení demokracií a'la konečné řešení... protože řešení je zde nekonečno, jen náš hlemýždí krok, zrak a mozek nás nutí nepohrdnout pojídáním trusu, a nepohrdat jeho velebením, když na stromech jsou jablka - běžně)

Jen okrajově bych si dovolil nadat českému ministerstvu zdravotnictví do lhářů a proklatých idiotů. Do psychiatrické léčby v ČR jdou už léta naprosto minimální prostředky, a to nejen finanční, ale i intelektuální. Skoro všechna státní zařízení jsou pro pobyt odporná, což se jejich svépomocí pomalinku upravuje např. uměleckou výzdobou, ale i ta přichází pomalu, až pozdě. Do psychiatrických léčeben plynou drogy, drogy z nich také odtékají. Kradené zboží taktéž. Kriminalita obecně se kolem léčeben satelitně usazuje. Po jejich chodbách chodí spolu lidé s lehkými depresemi, potenciální nepříčetní agresoři (i vrazi), lidé nakopnutí perníkem. Kolem léčeben se po hospodách dají sehnat i drogy vynesené z farmaceutických skladišť léčeben (lidově řečeno v hospodě od vedle si koupím prášky vynesené z léčebny). O bezpečnost sestřiček se stará policie, která pravidelně (neboť excesy různých individuí jsou pravidelné) chodby brázdí, a chovance uklidňuje. Všude je dostatek střepů, vybuchujících agresorů a potenciálních sebevrahů. Jediné co jsem z financování zaregistroval je, že se mé oblíbené oddělení, shrnující na hromadu asi 60-70 pacientů, a cca. 20-40 rozličných diagnóz bude časem dělit do dvou budov (do té původní a do té nové, samo sebou), takže nyní spolu budou ti agresívní, sebevrazi a depresemi prožraní feťáci, a v té druhé budou takzvaní chronici: tedy rozdělení spíše estetické (protože chronici se posrávají, a i jinak jsou morálně nesnesitelní - a to nejen kvůli tomu, že žijí jak zvířata /tedy v léčebně/ už od malička). Dalším fenoménem je zmizení klecí. No, ony nezmizely, že. Ale spíš jsem chtěl říci, že sice zmizely klece, ale stále tu jsou řemeny na postelích, a otloukaní chronici, co jsou na přání ostatních pacientů spoutáni policejními želízky sestrami, a pak jsou přes odprošování ostatních pacientů v těchto želízkách vidět, jak létají po hlavě sem a tam, teče jim všude krev a tak podobně. Samozřejmě to že mají želízka a to že létají vzduchem není jejich vinou, ani vinou jedné a té samé osoby. Ale ať už je to sestra nebo vyšinutí kolegové, je ohromným zážitkem nemocnice 21.století, vidět nevinného pacienta s IQ12 a občasnými záchvaty nevinné (ne-nebezpečné) agrese, jak dostává od personálu pouta (podle závažnosti fiktivního prohřešku ruce za záda nebo na břicho), a po jeho odchodu se stává na další hodiny boxovacím pytlem zhýralých cvoků. Ostatně i pomsta je běžnou položkou na jídelníčku ošetřujících lékařů, takže vás rádi dají pod řemeny na postel, a do pokoje vám strčí několik agresivních pacientů, nebo snad podplacených? Nevím. Ale to je zas Černovický ústav, ten nese na rozdíl od Boleslavského nepatrné známky finanční výživy. Tím intelektuálním deficitem myslím především absolutní debilitu prostupující lékařský personál, jeho neschopnost dělat něco jiného než recitovat literaturu. Také to, že v ČR neexistuje psychiatrický ani podobný výzkum. Myslím tím pouze to, že jen nakupujeme farmaka, a publikujeme, v podstatě jen pro potěchu farmaceutických společností, tabulky vedlejších účinků a jiné "práškové testy". Podle toho vypadá vše: pomoc = zlo, léčebna = peklo, a spolupacienti? Ti ať si řežou koho chtějí. Tomu se nevyhneme ani tam ani venku. Spíš by mě zajímalo, které z vyjmenovaných faktů svědčí pro výrok příslušného ministerstva, že do psychiatrie jde dostatek peněz. Do psychiatrie nejde dostatek naprosto ničeho (dle Foucaulta patrně ani nikdy nepůjde - není vůle). A konečně, na ministerstvu asi také máme nějaký nedostatek... třeba pravdy. Protože je zcela zřejmé, že z psychiatrie jde velmi mnoho peněz (aspoň z takové jako je naše), avšak do psychiatrie jdou pouze bachaři, kuchaři, želízka zdarma, drogové spojky a zcela vypatlaní psychologové, a obecně arogantní a hrabiví "odborníci", s neomezenou touhou ve správný moment zklamat, a vždy: velet, a trestat.