Nemáte pravdu, děláte nesmysly na Blog.cz

Když jsem dorazila do Damašku, byla jsem zahrnuta příběhy, které byste v žádných novinách nenašli. Většinou se týkaly incidentů krvavého zločinu.

V jednom, mladík narazil na vůz se čtyřmi oficíry. Když stál před autem a mluvil do telefonu, auto nemohlo jet. A potom, zdálo se že odnikud, přijeli čtyři mladí muži na motocyklech, na místě zastřelili oficíry, a vypařili se.

Krátce před tím, na jiné silnici, neznámí útočníci donutili oficíra zastavit vůz, a poté jej i s třemi dětmi ve voze chladnokrevně zabili. Co hůře, těla byla rozčtvrcena šavlemi.

Vysoce postavený pro-vládní aktivista mi tyto příběhy předal. Je přesvědčený, že spíše než o revoluci lidu jde o kriminální útoky podvratných špiónů, kteří chtějí typicky zemi rozvrátit v rozděl a bojuj stylu.

Lidé na ulici se ke konverzaci horlivě přidávali. Ale je nemožné dovolat se příteli telefonem. Spousta dělá co jen může, aby se vyhnuli žurnalistickému chování, které je Syrským lidem tak vzdálené.

Syrská televize vydává jména těch vojáků a úředníků, kteří byli zabiti, a kanceláře které byly spáleny rebeli, srdcervoucí scény pohřbů a lkajících pozůstalých. Pro změnu cizí televize pouštějí krátké a zrnivé snímky, z kterých nelze nic poznat, ačkoli snadno získáme dojem, že jde o pohromu: obraz zrní, když hlasatel oznamuje, že pokojný průvod byl rozehnán. Pak začně vydávat číselné počty obětí.

Oproti tomuto neblahému zvratu, po Damašku se můžete procházet dnem i nocí. Na ulicích nejsou ani vojáci, ani policie. Ještě před nedávnem byla Sýrie jedním z nejbezpečnějších míst na světě. Žádné kontrolní body na silnicích, hlídky, kontroly vozů, ani jiné příznaky militarizované společnosti. Ani dnes Sýrie nevypadá jako "krvavá diktatura", jak líčí cizí média.

Ani lidé, ani vláda netuší, co se to v různých městech země děje.

Jediné jisté, že se nějaké protesty konaly na pátečních motlitbách v městských mešitách; některé útočily na vojáky; nevinní lidé zemřeli. Politické požadavky se nezdají v této rádoby revoluci ani existovat. Proslýchá se, že by někdo chtěl zemi rozdělit do 25 emirátů. Také se říká, že jsou v některých krajích páleny Ruské a Íránské vlajky, pro jejich podporu Sýrii, zatímco Izraelská vlajka vlaje na protest proti Assadově politice.

Takové zprávy jsou však přinejměnším vysoce podivné. Někteří jsou nespokojeni, že je příliš mnoho Alawitů ve vládě; jiní obviňují Sunnity, kteří jsou údajně infikováni propagandou "čistého Islámu". Mnozí šejkové se obrátili na média a autority, aby přestali rozdělovat Islám na různé větve, neboť se tím pokoušejí vyvolat veřejné povstání. Cokoli se děje, nevypadá to, že by to bylo spojeno s náboženstvím.

Jeden z členů kanceláře Bátského ústředního sněmu Yasser Hourirh popsal nepokoje takto:

"Je zde skupina aktivistů; není jich více než 100-150 lidí. Pohybují se po zemi, přicházejí v Pátek do různých mešit, a když je tam dost lidí, vykřikují od vchodu "Není Boha než Alláha!". To všechno vydržíme. Nicméně jeden z nich si to natáčí, a pak dostanete obrázek mnoha protestujících v mešitě - a mediální obrázek je hotov."

"Lidé říkají, že dostanou až 100 dolarů za půl hodiny účasti na takovýchto protestech. Takoví jsou propuštěni po několika dnech. Avšak ti co podpalují domy musí jít před soud. Ani jeden ze zadržených nenavrhl žádné změny sociálního programu. Nejsou to divní revolucionáři?"

"Pak je zde jiná taktika. Během protestu se na povel hranice lidí rozestoupí, takže se za nimi objeví ozbrojenci. Střílejí na vojáky, kteří mají zakázáno používat zbraně. Deset policistů už bylo takto zavražděno, a další dva zemřeli na následky zranění později, poté co jim podřízli hrdla. Je to opravdu demokratická cesta?"

"Třetí taktikou je, že ozbrojenci z připravených pozic v davu začnou střílet do davu opouštějícího mešitu. Média pak řeknou, že vláda zabíjí mírumilovné lidi. Naše policie a armáda zkraje neměla zbraně. Ale poté co se stali cílem, mohou, pouze pro případ sebeobrany, nosit zbraně. Ale Západ pokračuje v tvrzení, že Armáda vraždí neozbrojené protestující. Proč nezmíní kolik úředníků zařvalo?"

Profesor Hourirh je z Homs a často navštěvuje město, které je neustále ve zprávách. A je překvapen, že pobídky přichází od určitých skupin Salafi. Po prvních "protestech", reprezentace "opozice" se setkala s Assadem, a informovala jej o svých požadavcích. Byly to skutečné návrhy ohledně škol, silnic a nemocnic. Autority navrhly plán řešení. Ale protesty pokračovaly přestože bylo dosaženo souhlasu. Protestující nezůstali u politických požadavků, pokud za politický požadavek nebudeme považovat "Bašare vypadni!".

"Proč podpálili dům majora, budovu soudu, protidrogový úřad a stanici televizního kanálu?" dožaduje se slyšet profesor. "Jaká je myšlenka za těmito akcemi? Co je to za mírový protest, když nosí zbraně? Videa z AlJazeery, Al Arabiye a BBC nebyly natočeny v Syrii - jsou to podvrhy. Chtějí zopakovat Libyjský scénář (jak v předchozím článku - Sorry Libye - ukazujeme shodu uniforem Yemenské armády se snímky tzv. Libyjských vojáků zabíjejících civily, pozn. PiNews). Ale Sýrie má třímilionovou disaporu, která je nenechá provést takovou věc zemi. Tito lidé mají silné styky napříč světem se svými rodinami, a nemůžete je obalamutit takovými podvrhy."

Je si jist, že problémy v Sýrii nejsou generovány zevnitř, spíše je pokládá za vedlejší efekt extrémně kritických Sýriských postojů k Izraely.

"Pokud by Sýrie mlčela, a nepožadovala návrat Golanských Výšin, kdyby nechránila práva Palestinců, kdyby byla Íránským nepřítelem, Západ by jí nazýval demokratickou zemí," řekl. "Ale Sýrie reprezentuje opravdovou baštu opozice Izraele, a SS se to nelíbí. Vyřešili jsme veškeré pochybnosti ohledně hranic s Tureckem bez jakéhokoli zásahu západu. SS se starají pouze o Izrael, ale určitě o žádnou Arabskou zemi. Obama říká, že SS jsou záruka Izraele. Ale proč nedá žádnou záruku Palestincům. Proč SpojenoStátní média mlčí když Izraelci zabíjí Palestince?"

Neustálé volání po reformách, podle Hourirha, bylo Assadem vyslyšeno, a nikomu nic nepřineslo.

"Vláda koukala naivně na Evropu, a zaplatila za to mnohonásobně," dodal. "Západ naší zemi nic nepřinesl, a lidé nás obviňují, že jsme jim věřili. Damašek je jedním z nejstarších měst světa, může dosáhnout své otevřenosti, ale paradoxně Západ nechce otevřený Východ -. Turci šli po té cestě až do konce a dostali těžkou lekci. Po deset let bylo postaveno mnoho hotelů v Sýrii, protekli jí davy cizinců, ale Západ trvá na tom, že se v zemi nic nezměnilo. Konečně změna, kterou vidíme je, že demokratizace ekonomiky udělá akoráte chudé chudšími."

Nadežda Kevorková, Rusko Dnes (www.rt.com)