X\XIII
Podložíme-li značný prostor vůle stabilizovanou rozumovou a vědomostní strukturou, lze říci, že vůle je proměnlivost vědění, a to z valné části jakási "aktivní hrana" - že tedy v určitém případě situace vědění neodchylně poroste tak a nikoli jinak. Vedle pak už vůle, nebo proměnlivost tkví zlehka a zřídka na strukturách vědění. Když naopak zrušíme toto hledisko a uvažujeme prostor situací jako prostor konkurenčních systémů hodnot a prostor účasti personálních měřítek, pak za vůli druhého člověka považujeme zhruba vše toho druhého, co může nebo má být s tím naším poměřeno. To, co v tomto spektru zahlédneme za průsvitkou strukturalizované vůle může být označeno kriterialita. S tímto názvem můžeme jít ještě dále v psychologii nebo sociologii: zde je shlukem všech systematických, okamžitých, zásadových i logických či morálních pohybů jedince, a stýká se s ostatními jedinci právě na poli hodnot, rozhodnutí a dění. Paradigma by bylo to pravé slovo, kdyby však jako kriterialita osobnosti zabralo zároveň okruh zájmů, důvodů zájmů a názoru obecně.
X\XIV
Kdyby měl kdy být pravý mír, nebo i jen vůle k němu, musel by člověk umět mezi národy otevřít rozhovor hodnot. Národní neupřímnost, zástupné formy internacionalismu a neschopnost vidět alespoň své hodnoty jasně u sebe, to vše nasvědčuje tomu, co musíme chápat pod dnešním pojmem Mír. Prázdný pojem by byl ještě o stupeň lepší, než takový, jaký je dlouhá staletí zvyklostí. Jistě však také za tím dost stojí všeobecná slabomyslnost pokud jde o reálnou hodnotu znalosti cizího jazyka, zaviněnou jak celohistorickým vymýváním mozků, díky kterému se lidé domnívají, že naučit se jazyku je právě jim obtížné, tak deformovanou představou, že další jazyk je myslitelný pouze jako zdroj peněz, nebo zvůlí vládnoucích sil, které se vždy patřičně zasadí, aby omezily jazykovou znalost širokých mas "lůzy", omzit obzvláště na znalost jazyka impéria, se kterým jsou obchodní vztahy směšně nemyslitelné, které je však ze slabošských nebo dokonce zvrácených důvodů spojencem.
