Nemáte pravdu, děláte nesmysly na Blog.cz

Mužská motivace eitravaginální je vlastně oduševnělou snahou s malíčkem v zadnici pomocí "ženského ozvučeného nástavce" získat opět kontrolu nad svým tělem, tj. varlaty, která, pod kontrolou-li jsou, pobývají v teple uzavřeného těla. Čili "intelektuální" snaha dostat tyto rušivé objekty zpět pod svá střeva, aby byla močová cesta tak jedna - jak sám původní Muž: Adam hoven ničitel! U ženy je naopak činnost ryze intelektuální, tedy bez zvláštních psychopedofilních koporuch. Usmívá se ideálně již před objevem v matčině fallu, tak i při svádění (které se na Západě odehrává opět předváděním stolice, popř. neustálým hleděním od "cíle" pryč), a stejnětak se usmívá i při i po samotném koitu. Většinu zážitku všelijak racionalně hodnotí, zažehnává obsedantní paměťové relace hlasitým podotýkáním, a občas obecenstvo pochválí za svůj výkon. Oba po prodělané činnosti obvykle myslí na popelnici nebo popelník - alternativy známe v bílém nebo nerezovém provedení... Máme pak čili zhola štěstí, že se tento provoz duchovní samotných produktů - dětí paedagogicky nijak nedotýká; v opačném případě by dítě kolem druhého roku odvíjelo své představy od sledování psích mršin a od pokusů násilně, namísto stolice, separovat od sebe psy nalezené v koitu. Zásadním jejich paedagogickým "vtlukem" musí být očištění zvuku od holého intelektuálního nesmyslu, který už stejně začal být zapomenutelný; zkušenost především povstává nádechem, při kterém je samovolné zapomínání logiky předporodních věcí podpořeno šťastným bojovým pokřikem: úvahy o stolici se potvrdí! Proto si pak někteří - dole poněkud depedagogizovaní nebo kolopedagogizovaní - filosofové pletou myšlení se stolicí, nebo urinací čehosi svého, jemuž údajně, jak zaslechneme mezi řádky radikálního prospojeneckého tisku, jsou emoce vnucovány, čili tito se rozpadají mezi sebou v spektrum intelektuálních variant od já urinuji jako myslím, až po někdo mnou defekuje, čili myslím si, že myslím; či až vím. Jistě jsou takové filosofie alespoň tak užitečné (ku cti Anti-Borneům, ku jejich pyšné radosti! Čest!), jako fysiologická soupárnost vece koloběžnost, "sousedství" (nebod nido tu sebou nespolsedí) vaginy a řitního otvoru. A děkujme tajnosnubnému důvtipu přírodní vtipálie, že zpestřila na dlouho matoucím způsobem cestu ven nepříjemnými pachy a podivným porostem! - odtud jistě leckdy moderní snahy přetvořit tyto "druhotné znaky" na indikační útvary, takoví lidé jistě považují ten svět za lepší, kde vše ohledně stolice se oddává nejvyšší pravdě, zatímco vše podivné a nesouladné - lesy, ptactvo, moře a další věci - jsou vůbec součástí velkého neatomarního bezbarvého superzlatého podnosu, po př. "jsou v muzeu, kde jedině - demokraticky - neruší - ostatní" (což je ovšem velmi ojedinělá výšina ducha, který zaslouží nezastřihnutelný porost namísto těla od prsou k malíčku!) - je jistě milosrdnou lží zelenomodrá barva intrasigujících Doktorů: měli by rozhodovat o barvách zástěr alespoň tu v nějakém hyperreakčním komunistickém... (Asis)