Nemáte pravdu, děláte nesmysly na Blog.cz

Proč musím pracovat? - protože do toho nutíš své druhy. Proč se udály všechny hrůzy? - z nafoukanosti lidského druhu. Proč bych měl platit šéfovi? - asi proto, že takového blba zaměstnává, nebo proto, že mu neláme pracky v levnějších mašinách. Proč však ti u balíků peněz a moci způsobili tolik smrti a utrpení? - někdo to odvést musel, takové jsou chyby systémů, v nichž každý je slabší, než jejich celková setrvačnost a spodní bráněná pravidla. Proč říkáš musel? Vždyť nemusel toho nikdo činiti? Musel - událo se již, tedy zřejmě musel: a jak vidno z pořekadel, každý, chopiv se moci, dělá, co moc diktuje a sama nedovedla by. Co se však nutno musí ještě vybojovat? Nic - dej do pekla levnější a trestaným příjemnější rošty, a ďábel se ti ještě poděkuje. Jak se však nechá tak snadno obrat o majetek? Nenechá - majetek, jak jej znáš, bude mu samotnému připadat méně hodnotný, než rozložen-li jest v nové osnovy.

A proč tedy ukládal a intrikařil, když jsme mu stahovali tipec? - byly to pohádky o zlých a dobrých, kterými jste zbožštělé rachotiny řachocení ovíjeli, ti i oni se považovali za oprávněné usměrňovat těch na druhé straně mocí, ti i oni považovali své krutosti za humanitární. A proč tedy jsme neplnili své úkoly ve věci platidla stejně jako ty jiné? Protože jste pro samé krutosti hledali jen jak co sobě uhlídati, života děcka takměř nastejno plánku určitého ražení daného v mapě.

A proč to nejde bez peněz? I jde. Ale s penězi se navzájem podezíráte, jak chcete komu namluvit, že na všech složitostech, které mezi vámi do každodennosti povstanou se řádně domluvíte, a takových nedaných a nepsaných zákonů budete se držet? Co tedy obecně peníze mezi námi odstraňují? - při vašem počtu a žádostech, že nemusíte každý na poli vlastním s býčkem orat, že bez nich ni traktorů byste si vzájemně nedovolili používat. A což zbavíme-li se těch žádostí? - pak najde se více než jistě takový, který si jich přidělí, a ten na vás skromných vylívat si bude svou nerozumnou moc, jako se zbraněmi a národy mírnými (leč jsou všichni národové vpravdě mírní - jen nikdo není nikdy jist, co je jov a co už vůl). A nebude-li nám nový počet po obci příliš složitým? Bude-li, pak vás měla zahubit i jinčí maličkost potřebná k překročení. Obecně tedy nová tato věc zarazí již krutostí a válek?

To nevíme, obecně pouze víme, že posílí účel mezi výrobky, a též ti, kteří vyvolili si řídit celky budou mezi sebou lépe rozlišeni dlé zásluh, a vedle naopak pozbudou ostudné nutnosti neodlišně vedle sebe pro závisti drobných dělných lidí nepřirozeně hýřit a nesmyslně převracet věcí bohatstvím v mistrovsky odvedené, do očí bijící, potvornosti. Jinak ještě z vyššího zraku přiblíží se prací rovnoměrně po jednostejné ose k sobě řiditel a řemeslník. V dalších stupních budou již své úlohy vnímat jako shodné, odlišené pouze místem a jazykem práce. Také můžeš čekat, že lživé osnovy kteréhos řádu, kterými tě jeho velitelé uklidňovali, třeba "tvrdý boj" v "kapitalismu" přiblíží se vůbec nejprve k těmto sprostým lhářům. Řiditelé teprve budou mezi sebou po lepším souzeni, a lidu přiblíží se práce. Byť to není spravedlivé, což není nejhůře ve světě platidla, když práce se ti zdaleka a ráda vyhne? A jistě jsou do této úpravy pak myslitelny varianty, že blíže bude nápad odzkoušení a ozkoušené vypracování, i to zas odbytu.

Další věcí, která poprvé tak přijde na trh věcí je opravdová - tj. uplatnitelná kvalita; jistě i tu ti mnozí doktrináři podsouvali, že již projevena je tak a tak. I nedělala-li ona si naopak z tebe kdykoli šoufky? Či staří obuvníci měli dílo zlé, že byli "jasnozřivým" trhem vytlačeni i se svými školami? A byli-li jsme v nějaké myšlence státní těmto vztahům blíže? - všecky ony zápasy byly oprávněny již neúnosnou bídou, lží a potupou, leč jejich výslednice byly od pravých řešení dále, než jejich buditelé svou pozorností u příčin problémů. Proto též zdají se ti ty obrazy minulosti mdlé a zbytečně nad věcmi různými svou péčí roztažené.

Mnohé však ideály, které se ve vítězství a jeho práci, jaksi vždy lehce ozdravné (nejsi-li staletími teprv udřen jako pes, a pravdami obelhán velikými i nejmenšími od hlavy k patě až pak mnohdy i po zuby a provaz?) usadily, rozhodně nejsou pro svou velikost zanedbatelné, leč kde je těch, kteří je jako ptáci z sena plesnivého vyzobou, a kde je i těch, kteří je tuší a tedy umějí vytvořiti nové, a v blahodárném čistě, věru již skvostném celku zasazené? Jistě však mnoho takových pro své jméno dočkalo se v této změti hlouposti a řečnění umenšování i smrti, přesto, že do smrtelného vyčerpání a vší silou rozumu a čistotou života i jednání velebili hotové i jasné stále dokola. Tak však sešlo pýchou ubožáků i mnoho matek se svými dětmi, i když vzorně se k sobě i budoucnu navěky stavěly. Obecně, nebylo zde nikdy mezi lidem i mezi lidem a jeho pány mnoho spravedlivého. I což mám tedy začít věřiť, že mezi těmi shora namnoze jsou pouze tací, kteří tak dostupnými a jedinými prostředky chrání pouze uplatnění pro svůj řídící talent a záměr? - chceš-li tomu jinak, pak zkus se sám postaviti za tvrzení, že mezi těmi zdola jsou samí tíhnoucí k řazení a sekýrování (pracovnímu) jiných. Vedle, nikdo nikdy netvrdil přesvědčeně, že by obuv nikdo vyrábět neměl, že toho lidé nejsou hodni, takové ostudy, nebo, že by jedno umění mělo ponižovat druhé.

A kdo pak uvede takovou představu v nějaký smysluplný řád - nebo kdo rozvrhne okrsky a vrstvy platidla v souladnou různost, a kdo ocení jedno platidlo druhým? - Okrsku co jemu třeba, a co je okrsek, to drží bezpečně spolu a je na sobě závislo. A kolik upřesný okrsek jinému za cos ochotný dát, tolik dá. A bude-li slabý a takových nejvíc, nezíská venkovní okrsek od nich té hodnoty, kterou ani nezíská tak lacino jinde - a protože budou na sebe povětšinou lístky a body nesměnitelny než přímo a pod soudcovým zapisovatelem, bude muset zájemce příliš levný změnit sám nějak svůj pracovní neb spolupracovný postup, než aby se opět moh k okrsku zajímavému všelijak se svým poptáním vrátit. V cirkusu jednoho platidla může takový vzdálenější okrsek druhého člena soustavy třeba skoupit za peníz vydřený otrockými nebožáky na druhé straně země ze skal a hlíny - leč zde nemůže člen závislý na úplně rozlučných věcech a odlišenými papírky tedy cirkulující uvnitř a ven ani na současné svazky rozrůzněné svého souseda nijak sahat. Nemůže tedy nikdo samostatně zarámovaný dílec práce ani zle přesvědčovat, ani jeho sousedy na své dráty šikovně navléknout. A konečně na plnou protivnost musel byses usadit vedle takového hned, jehož dílo jsi schopný dvakrát tak zastat, a jehož soudruzi jsou ti zrovna tak na ruku, a to i kdyby druhé, než tvé pracující dílo mělo pro to zaniknout a rozpustit své síly po bídě a pak jiných věcech. Není tedy zvláště tento neduh jednoho platidla zde tak snadno prováděn.

Jistě tedy co bylo příliš rozšířeno se zcvrkne na "vražedné případy", a jistě i ony opravdové ještě prořídnou pro všeobecně umožněnou vyšší možnost ne pohybu, leč sil hýbajících věcmi. Tím též lidé nebudou toliko zařazením a místem hýbáni jako věci, a budou mít o to větší šance stavět svá díla pokusná do složitších šíří. Více tedy prosadí se intuice v samotné různosti produktu - a o to více tedy tvůrců a jejich svobody k pracovním zdrojům. Vymoženosti ku předvádění dnešních "boháčů" pak budou se vůbec samy přidělovat dle o ráz vyšších poravidel, čili nabízet se tyto a dávat budou jako o ráz smysluplnější - již prostředky práce. I je-li odpočinek zajisté prostředkem práce, a též každé práci volí mnozí postejno různé typy odpočinutí. Nehodí se jistě připravovat se na každou směnu leteckou leháním na kravskou pastvinu odlehlou a hledět s brčkem trávy po mracích. Jistě na to však primitivní rámec sčítající řadu dělníků s igelitem na metry a pěti vagóny nakaženého vepře (aby vyšel počet hotelových oken ku př.) neumí brát vážněji zř.

Leč setkáš se ještě staletí po této úpravě s takovými, že pro ně dnešní možnost koupit dobytek za unesené děti k rozporcování do nemocnic znamená právě jasný důkaz obecné rovnosti zajatých děcek s dalším zbožím, ne-li rovnou, že porcuje-li kdo za živa pro peníze děti, jsou též všechny děti světa nejprve k porcování, pak možná k zpeněžení. S takovými se však střez argumentovat, lépe zajdou-li svým omylem sami, než vůbec koho k takové myšlenkové nejapnosti zaměstnávat. Takových protiřečných zástav v světě funguje pro každou věc tolik, že kdyby měly všechny mluvit za věc samu, byli bychom opravdu všichni jen tím, zač si nás kdo uráčí považovat. A to by mnohdy o nás mluvilo tak obecně, že bychom se nakonec mohli zcela srovnávat s věcmi absolutně mimostojnými. Ten by byl pro svou víru vesnickou a zároveň chlípnost podobnou tajuplné kočce nejvíce podoben kostce, avšak už nikoli kostce ledu. A vizme, chce-li nám pak někdo tvrdit, že věci, když se prostřednictvím peněz kryjí, jsou proto hned zcela totožny jaksi "o sobě", pak nám netvrdí pouze, že dvě jablka a jedna hruška jdou vůbec do počtu stejně, jako tři jablka, nýbrž i, že hrušky a jablka bychom měli od ostatních věcí vždy oddělit, neboť spolu činí právě lepší počet, než věci jiného ražení, které spolu do počtu nepatří, které nám takový člověk ani nepřiblíží, a navíc odsekne, že svět takové věci ani nepotřebuje, neboť jich penězi nezná - tak proč by jich měl potřebovat, či hledat.

Takový člověk věru v vězení o blátivé vodě a shnilém chlebu vyvodí pro tyto "jediné potomky" trhu nějaké zvláštní místo na světě, ba, bude se bránit jídlu čerstvému, podáte-li mu je nápadně odlišným způsobem. "Po tom zeleném mi natékaly ruce, a z té hnědé vody padají mi dva zuby měsíčně, proč měl bych tedy přijmout něco tak zkaženého, že mi neoteče ani nevypadne to, co by mělo?". Nelze se tu však příliš usmívat, neboť je vinou spíše slabost poměrná a všeobecná, nejobecněji platná výuka rodičů, aby potomek držel se věcí nízkých a platných živobytím, a konečně vprostřed toho nejpevnější zvyklost, neboť její ctěné pravidlo je platné absolutně po světě, a proto nikomu nenapadne se na ně jakkoli tázat. Zdá se tedy co platí všude většině lidí nedotknutelno tak, že dotek není ani myslitelný jako varianta, natož pak schopnost, či věru až oprávnění. A to jistě zůstane těm posledním zaměňovačům všeho se vším oporou, -- zšikují-li k takové těžkopádné licoměrnosti v sobě všechen až nelidsky schopný rozum. Neboť není třeba vůbec rozumu, aby člověk se zastával zloděje, že má právo zle činiti, neboť již zle činí, ale je již třeba přesmíra soudnosti na vrcholu hnoje kladeného sama sobě svatým chrámem, aby člověk po takovém hájení počal atakovat "drzé bezvěrce!", že nemají právo ani slovem o spatřeném zlém chování pochybovat. Štěstí, že takové poblouzenosti zřídka, pokud vůbec, nalézáme na místech zcela ideálních, a k tomu nanejvýš pocelku mlhavým pro všechny přihlížející. Proto pak na místech jasných takoví zpátečníci nejčastěji po své polo-úvaze umlknou, a postačí s tím, že označí další rozmítání za nesmyslné, a je vlastně v jejich důležitějším činění obtěžující. Proto tedy není nutno s obhájci jaksi vrozené věcem přes korunu směnitelnosti a poměřitelnosti příliš se do přestřelky pouštět. Jejich pravé místo při úpravě i po ní bude jejich "důležitější" a patrně i poněkud důležité dílo, čili nezajímá-li tě druhá theorie k první nijaké, nestrachuj se o své a čiň dále cos započal.

Nejhůře samozřejmě dotkne se úpravička filatelie a numismatiky - staré sbírky skončí datačně vývoj za neustále odbíhajícím horizontem času, a noví příslušníci stejného rodu nebudou ani stejného významu, ani laicky seznatelné hodnoty, ba, nebude vše každému od pohledu známo, mnoho i blízkého většině neviditelno, a konečně zástupců bude po několika krocích aplikované zkušenosti alespoň tolik pro národní celek, jako jeho zákonů, neboť ty se pak po svém pracovišti rozprostřou tímto prostředkem, že jich nezbude než na drobnou a přehlednou mezinárody srovnatelnou brožurku tradičních kulturních dogmat a paralel. Tím též každému z platnosti i s očí zmizí zákony oborové, jihž plná většina, a nadto tyto budou nejakčněji přístupné právě svým okrskům. Bude-li tedy, ku př., zvykem v každém okrsku nějak potravním zřizovat některé signály hygienické, zmizí primitivism parlamentní se svou křivdící zlacina universální smetánkou - hygienickou důtkou. Jistě spolek různých provozů určitého okrsku postačí s hrubými měřítky hygienickými mezi svými oddíly, bude-li přebírající okrsek ve své hygienické platbě také dosti "hrubý".

V těchto věcech se věc na všechny strany rozvíjí analogicky: oběti sporného jsou vedeny k lepším soudům, sporné zvykem též ustupuje od věcí, kde čekala válka zeje chladno a lidé se obvykle přestěhovali od takové hranice za zcela jinou vůlí, řád věcí má těmito změnami přinucené komplexitace, a ty jsou stranami již domnělých sporů samovolně a kreativně provedeny, nadřazené a podřazené se stává předávajícím si to onam a ono tam.

Pohyb vlnový drcený krystalovými centry řízení, která zase chátrají nebo rezonují a řítí se do dálek, mění se na pohyb nejdrobnějšími geo-potenciály odchaotisovaný a kmitavý, více členů bývalých vln může se plněji věnovat dálkovým posunům na přesnost a rychlost, než množství, a konečně bývalé krystaly s "rodinnou nevýhodou chudých" stávají se nově vlnivým prostorem, neboť v mnohém počínají řídit spíše se navzájem, než-li bývalé přívalové likvidity. Tím se z obrazce kruhového v primitivním vrstevnicovém oboru stává prostor alespoň třech variant soustavního pohybu, zcela od svých podstat mezi sebou osvobozených. Čili stavby se nemusejí nejdříve krvavě rozčinit po chodcích, aby ti je museli ještě poloslepí nahmatávat a krvavě demolovat - stavby se mohou prolínat, a sousedství není tolik neurčitelným faktorem existence. Jinými slovy jeřáby začaly používat bezpečnostní kladky, a dělníci i přesto zvolili přidati helmy.

A co mohou zvolit (bez retroaktivní inspekce cejchovacího úřadu - státu) dělníci dnes? - Své zástupce? Příště také alespoň to: avšak třebas nad firemními hrobníky. Státní garance může skončit kam jí vítr zavane. - Změna "režimu" je proti rehabilitaci měnové dosažením čirého bludu: "čím je nám nový velitel, když nás president posílá proti Francouzským helikoptérám a raketám bez bot a s noži ani ne na opékání hříbku nad smolou - z čehož obé též nemáme." ~ nebo: čím by nám mohl být nový president! (Rozuměj prezident = měna, velitel = typ paragrafní diktatury, vláda/moc)

Měna je nadřazena státu, její formu nerozpoznává ani ústava, pouze formu vyplňuje, a opakuje po všech. Vládce nepíše "měnou" dle "daných" zákonů, leč ustupuje zákony před dějstvím z všech prvků nejhustěji spleteným ze zákonitostí měny. Měna tedy vnáší do společnosti první řád pohybu, s kterým nelze na daném stupni platidla příliš ordinovat - navíc měnu nelze co do zákonodějné formy vůbec posouvat. A forem známých není tolik (3, z toho všechny sestupem primitivnějí a nic jinak), aby bylo lze cosi jejich prostřídáváním v literovaném a konkludovaném prostoru historie popsat. Již z podílu čísla stupně a generací resp. civilisací nihilovaných zevnitř lze očekávat zásadní decimace produktu, znalosti, empirické kontinuity, moudrosti, víry (především v změnu), a konečně takový podíl lze náhodně násobit kanonickými ciframi, aby přibližně byl ilustrován počet krutých obětí. A kdo kdy řekl, že "peníze jsou něčím vinny?" - tedy ne, že by to byla lež. Ne jsou z zanedbání systému a jeho rozvoje vinou jeho na př. třetího teprv pokusného stupně a jeho krvelačnosti, nebo katastrofalnosti, chce-li kdo - lidé - nevinni již pro svou hloupost, nebo prosté plíšky, bez nihž je takový systém Nic, a nutný je ještě horší?

Pro možnou kritiku poznamenáno buď, že puncování chrání pouze Stát a ještě lokálně Trhy, leč systém před a po se ve schema nijak neliší, liší se pouze výslednice v jevové četnosti, proto považuji dnešní jednoměnu za plný ekvivalent stupně prvního, jako ten druhého - a to navíc co do povšechné společnosti stupeň první stále ideální.

Dále ku kritice samotné ústřední derivace od třetího stupně mezinárodního nutno připraviti ku plné množině protivníků prosoutěženého matematického ili počítačového modelu přinejmenším zohledňujícího realná geostrategická fakta platná pro nejmenší smysluplné okrsky. Prokáže-li jasná variantní funkce, že zavádět mezi zdroj - spotřebu vývoj - řízení a spálené joule - realné volno (u zam.) nový směr signalizace a též počítej novou verifikaci, ústřednost, evidenci a kauzalitu - že toto nepřináší na pole problémů {konečnost-nedostupnost, nesmyslnost-persistence individuální, spálené jiné věci-řízené volno (na př. "volno k ničemu již vhodné")} žádné proměny, pak lze se poklonit i herním žetonům pro jejich nápaditost.

Konečně z laického džbánku: existence tzv. "bankomatů", kont a platebních karet na podstatě věcí nic nepřidává. Směry jsou stejné, jen některé cesty kutálíme dlouho kamenná kola, některé spojky trousíme po směru předávky plechové žetonky a tištěné papyry, a někde tyto za odpovídající čas nám proto odebraný prostrčíme elektronickou evidencí sobě o místo dále. A konečně "přenositelnost" peněz není žádným převelikým hospodářským ziskem. Pouze to poněkud upravuje jak vypadají četníci, a jak zloduši. - zločin je skrytý. Ostatně zálohy pro bohaté do ciziny existovaly jistě i v době bez veřejných platidel - a víceméně cestují stále jen svým způsobem bohatí. Pašování se také naší úpravičky netýká - agrární výčetky směr kuřata » hnůj budou k ničemu každému, kdo nemá též kuřata či hnůj. A konečně banky a fondy, tito realní a umně skrytí otrokáři - což v úplatné pomoci proti špatnému našemu vlastnímu systému nějaký pokrok? Stupeň 3 navíc zavádí pouze zákon hlídače a zloděje. V to počítej systematisačně zavedené pyramidy paralelních zákonů odtud až po vojensky vymezované kupy peněz a souvislé jevové a kausalní prostory.

Náš zobecněný systém naopak přivádí pouze prostor pro variantu a členění, vše ostatní necháváme pro definice derivativních soustav. Též započítej přínos "zákazu směny", který teprve umožňuje kvalitně implementovat lokalizované zákony, popř. sektární-agrární ideologické soustavy nižších stupňů rozpínání. Proto přinjm. ta hodnota, že nyní lze měnových modelů po obdobných ekonomických stavových kauzalitách distribovat zhruba vždy nekonečno. Navíc tato čistě diferenciační soustava nedotýká se "politiky" konkrétně, pouze její funkce předpokládá rovnoměrně distribovat po nižších okrscích, a to navíc pouze zvlněním globální kauzality - takže jak tyto vlnky kdo si zachytí a zpracuje do lokálních K a E institucí, tak ať mu zdarně slouží. A budiž - světci nechť se vyhlásí za okrsky též sami...

Původně rodila se u mě samostatně o kolaps historický globalní komunisace a kolapsem zemědělství v kapitalismu obohacená-vybuzená teorie pokračující takřka kde skončily pokusy Owenovy, čili teorie SEPACOM, nebo SGA, čili separatistický komunismus, který měl by se isolovat a hlavně své oběhy hodnotové - a mohl by rašit, ba i ekonomicky převálcovat stát až do jeho odumření - zatímco Segurar Agricola je militantní zemědělská idea, sledující cíle nižší, v podmínkách zdaleka těžších (na př. ozbrojené humanitární kanály, překonávající metodami a rozhledem rozvědky cíle běžných států, které tkví v zamezení distribuce potravin bytostem izolovaným mezi válečnými poli; čili členové těchto mikrocelků musili by na několika malých hospodářstvích odolávat vnějšímu hladomoru a hostitelským státům s jejich pokusy zakázat výrobu a distribuci potravin, a naopak ještě dosáhnout takového stupně výzbroje, že by každou státní barikádu se svým koridorem potravin prorazili). A vedle tedy rašila teorie víceokruhové měny - zpočátku založena pouze speciální hraniční-národní vrstvou, sloužící automatizaci logistiky, a omezování či podpory přímo fysické určitých pochodů, a pak složkovaným platem, anihilujícím nutnost bydlících spoření a pod., nakonec "zákazem určité směny" - chránícím samy bytosti před svou hloupostí. Tyto obě protly se dodáním směrů a jeho post. zvážením.

§1 Jednosměrná mzda není pouze při jakékoli své výši nespravedlivá, je vůbec zcela nesmyslná. Společnost nemá reagovat na jakýsi pohyb produktu obecnou protisměrnou značkou. Tak neobráží se v zápisu zanechaném výrobními a distribučními pochody nic, než jakási bezejmenná síla, lživě podstrkávaná za "pravidlo" poptávky a nabídky. Lze vůbec pochybovat, že vyznačkovaná trasa popisuje pohyb zboží. Jistě popisuje nejčastěji neznámý obecný pohyb zprodejnělých částí značkové palety, čili lze pouze říci, že "popisuje", a nic k tomu. Kvalita, pracovní zátěž, užitek a potřeby pracovníků jsou zcela nepokryty, natož diferencovány, jakoukoli finanční informací. Společnost má naopak reagovat na produktivní či přínosnou činnost byť nepravidelnou, jako alespoň minimální kontext. Tedy interakcí mnoha značkami, mezi sousedy a hodnoceným. Hodnocení má být též zcela automaticky po každé poptávce po odměně.

§2 Rozcestník ideový / sediment: transversaly, problémy souč. distribuce, reakční neschopnost státu u zdrojů, bezdomovec doplňkem apartmánu zasloužených od CH po B, současná nesmyslnost produkce (+eklg), současná hodnota mravní práce: legitimizace subjektu

§3 Fúze a reklama - kvalita a demokracie