Obvyklá forma vlastizrady v prostředí, kde pojem vlast - hnědý anketní koláč primitivismu - diktují okupantské ratejny hospody? Předpokládejme "pisařství" nejhlouběji zaměněno s "kulturou národa". Jistě, pseudokulturní padoktorandní disentní špína je pro ocelový řezák vnitřností společnosti sametovou rukavičkou, když zaštěbetá supervelesprostá úplatná podřadnost "hereckých" nátur: všeúspěšných velestár záměny hlasů. Základním břitem jsou tedy psychiatricky podchycené protilidské zrůdy, jejichž základním výcvikem budiž mechanické napěchování "mozku" nejotrleji žíravým splaškem "protirežimové" klaustropateorie.
Jde (pro nás všechny kdykoli a kdekoli musíme stát pod státem, jak konvergence komunikujících celků žádá pro hospodářsky-lidskou formu jednotlivé-zonální existence na daném území) tedy o zachycení velmi společensky lepkavých případů psychopatické rebelie, a její systematické upnutí z obecných nepřátel na nepřátele konkrétní a "tabuizované". Již tím, že lidé, s nadměrnou kapacitou empatie-humoru nebo rozumu-bojovnosti, kteří tíhnou k veřejnému znesvěcování morálních jednotlivin (exib) nebo k prostému ničením živých tvorů pro "pobavení okolí", již tím, že jsme je přesunuli po celé ose systematizované fokusace nepřítele, je připraveno madlo kontaktního agenta, který popíše celou destrukční cestu, kterou nabízí, včetně psychotechnik a benefitů, a zároveň odklopí prasubožákovi před zrcadlem jeho podřadnou hlavičku, předvede ozvěnu, a nastíní důsledky negativní odpovědi (což pro dobrý výběr a výcvik nebývá nutno). Proto tedy lid je na mucholapkách "odborného disentu", zatímco revoltující omladině je s drogami obnažována artistická bílostrana těch ústředních disidentů. Drogy pro pohlavní režim, taktovaný umně mezi školou, ekonomikou rodiny a stránkami širokoškálově psychiatrisovaných nanokreačních novin musí obvykle udělat cestu - a "kultura" kázaná těmito skalpely hospod, těmito revanšistickými synky, ta musí umlknout někde na rozbřeží surrealistického spiritbuddhismu a hardrocku. Obvyklý a významný vzorek postačí s tím, že místo světa, kde krab žere baterku a děvky jančí na mrtvolách bez dohledu mírem ducha odstraněných aparátů, že místo toho najde jak mír ducha, tak pivně fandovskou obecnou a přijatelnou - v rodině - spartakiad - hudební revoltu.
Tito psychopaté jsou tedy doplňkem hospod pro duchovně komplikovanější kultury, na jejichž půdě se má mezistátní fůzování v poklidu drobných morálních krveprolití odehrávat. Hospoda integruje neintegrovatelné názory do bezbřehé zaměřenosti k neovůdcovský - čekaný směr: přátelé od piva, s pivem na dosmrti. Zároveň je snížena různým poškvrňováním, revanšismem, kostlivcováním a konečně bir-koncernováním hokej-fotbalovým štípáním do zadnice potřeba národního vědomí, tak, že lidé jsou si identičtí svým dvoupísmenným přílepkem na mezinárodním pasu, a ten zase s jejich bir-firemním poštovním kódem. Aby se v takto hnědé vodě něco pohybovalo, nutno teprve seřídit ideologicky ty nejhlubší psychopaty, a doložit jim budoucí záruky - v jistém úspěchu. Jakmile je hospoda v pohybu - o hudbě a umění, ústy největších masérů, tak zazní fanfáry dobře korespondovaných (obvykle jinak jen provokatérů) "umělců", kteří také... (hospoda); Nadto infiltruje odborovou inteligenci zaslibovaná rychlokvasná kolika informací. To se slije s hospodou, největší dobytek se prokáže svými trestními rejstříky - a již stačí dobrou organizaci odzvonit, neboť demonstranti jsou v ulicích, na václavácích, ba za samotnými - držiteli posledních vteřin moci. - Tak se stát promění v državy akutních nepřátel; pak už se pouze udržuje hlídka analýzou pro rozkrádání bez právních záruk (Hitler), a lidé se vymývají dnes již supersofistikovanými psychoffset agenturami.
