- Rozdíl mezi odboji v okupovaném Polsku a Čechách vyplývá především z rozlòení a postavení sousedů: v Polsku se ještě dalo bojovat - jen tu byl snad hlubší Německý vliv a politický rozpor - nedodr̀ená národní jednota ztroskotala u politického dogmatismu. Obě dvě strany se provinily tím, ̀e spíše nè za Polsko bojovalo se sice proti Němcům ale za budoucnost té nebo oné vnější moci - v Polsku.
- Pokud je třeba tak klidně mluvit o zbrojení sousedů "aby vyvá̀ili" své síly, cò je hantýrka třicátých let minulého století, sotva přèitá v ohromné soustavě válek, která se rozpíná po celém století i glóbu, pak nemá smysl organisace jako OSN: a zvláště pokud státy, které kdy je to jen mòné plundrují ostatní, vynášejí "z OSN" rétoriku "mezinárodního společenství" (aj.), aby ji i s trny nasadily na hlavu svým budoucím obětem. Buď budou výroky státníků překrucující závěry OSN tvrdě trestány, nebo lze OSN jen zrušit.
- Teorie "rekolonizace" resp. "neokolonialismu" mů̀e velmi dobře sloùit jako kamuflá̀ "akcí" USA: první s (křìáckým) praporem zvrácená rétorika NATO, uvařená Washingtonem z nafukovacích blábolů (rb) OSN, a nejen, ̀e tato postava (v popředí) má prázdný zásobník a vyhovující Blairy a Camerony v Evropě - hned jak padnou první bomby, otočená ukazuje do řad EU: tohle tenhle, tamto onen - "oni jsou přeci neokolonisté!"
- Taktika USA zasloùí vůbec nejvyšší pozornost a znepokojení. Írák byla zkušební verse kombinace OSN, rétoriky, sankcí a exekutivy války USA přelòené na "spojence" - hlupáky z EU. Afghanistán jì klade větší důraz na neexistující ohròení útočníka (zatímco Írák byl ještě nákladně syntetizován na mezinárodní humanitární zámince) - důraz na neexistující ohròení útočníka, přičem̀ rétorika ohròení bezpečnosti USA se naopak stupňuje. Poslední fáze, na př. Libye jì shrnuje všechny plody těchto zvrácených pokusů - ̀ádné ohròení, zcela umělé provinění, a podtrhujeme, ̀e provinění - na vnitřním území napadeného (zcela, na rozdíl od Afghanistánu). Všechny tyto "akce" spojuje zvlášť znepokojivý fakt, ̀e není vyhlášena válka - je rozhlášena, není bojována - je vymydlena do civilního obyvatelstva zvlášť odporným způsobem, včetně explicitní podpory brutálního mučení sadistickými psychopaty - jako podpůrný prostředek mediální rozvědky a výhradně civilního bombardování, tak̀e je bez nejmenších ztrát s vyùitím co největšího počtu mezinárodních a etnických aktérů - prostředníků války - a s vyùitím převá̀ně diplomaticko - mediálních intrik nakonec mòno vstoupit jì do země - která oficiálně útočníka vítá. Dalším znepokojivým faktem je detail, ̀e nezálèí na počtu obětí v cíli (precedent / zločinná zkušenost s mediální manipulací a intrikami v OSN: Írák, milion obětí a nulový postih, dokonce ještě po dekádě se máme učit v médiích uznávat tento ohavný čin USA). Je sice snaha jej uměle ale i fakticky sní̀it, ale ne z dobrých úmyslů - pouze pro sní̀ení nákladů budoucí manipulace úřady, vztahy a historií. Ù vůbec nezálèí na zachování nebo stavu infrastruktury, krom okaté rétoricky zalòené výkladní skříně intervencionismu: Afghanistánu, kde, ať je tomu ve skutečnosti jakkoli, setkáme se pouze s bohulibou hantýrkou - asistence, civilní pracovník, provinční rekonstrukce aj. Že dokonce v otázce infrastruktury rozhoduje více lobby budoucích "investorů" (rozuměj monopolů které dostanou na zdevastovaném a nesoběstačném území zelenou), a ̀e ještě proti tomu nezálèí nic na tom, jak dlouho umòní spáchaný stav země pobyt vojákům dobyvatele - okupantům, ba dokonce ani na tom, jak dlouho vydr̀í dosazená skadra protektorátu (vyhlášená nová vláda v̀dy sestavená v USA z intrikářsky vybraných osob) - a dokonce ani v co se nová vláda zvrhne. Že jde tedy o loterii s budoucností cíle, ve které míru destrukce určuje poptávka soukromých subjektů - o devastaci celých společností, regionů, kontinentálních vztahů, prostě proto, ̀e poslední stabilní moc (ta odstraňovaná) tak či onak nezapadala do krátkodobých (v koleji rétoriky vymezených) potřeb administrativy USA. Na základě psychologické administrace rétoriky mezinárodních vztahů tak USA (pod krytem humanitární propagandy) trestají pouhý odpor proti své aroganci (reálně profitují pouze lobbisté a část exekutivy - spojenci, psychopaté, prostředníci zrad a intrik aj.). Na tom všem se prakticky ̀iví pouze snůška vědecky-fašistických generálů, ohromné těleso mezinárodně zaujatých, megalomanských "investorů" - lobbistů a konečně nějací ti kamuflá̀ní Cameronové, ale v podstatě v̀dy prostitutní monarchové. Vlastně tedy vše řídí právě na př. Saud - neboť ten zbytek je na jeho součinnosti zcela závislý, a i mnòství kapitálu ukazuje na vůdčí roli procesu (na př. korupce OSN, Haagu a pod.) zde. Administrativa USA a vlastně i nenàranost Ilalele jsou tak nějak "ve výběhu". Naopak v Jìní Americe pravděpodobně opravdu za rozvratnou činností stojí staronoví kolonizátoři z USA i z Evropy.
5) Pravdivý směr Turecka ve válce o Sýrii
- Turecko, Sýrie, Írák ani Yemen si takové zrcadlo nezasloùí (křivé jak Saudův hřbet). Ani EU ani Čína. Kouzlo spočívá v tom, ̀e Turecko mů̀e v celé EU a Muslimském světě konečně nastavit dlouho zasloùené zrcadlo (rovné od Pakistánu po JAR) USA, Ilaleli a olejovým monarchům.
- Erdogane, pokud opravdu nevíte, co se děje v Sýrii, dohodněte si s Damaškem vlastní pozorovatele (Quatarská média součástí války). Jako pozorovatel z lidu (který dlouhodobě nesouhlasí s vojenskými misemi na př. v Afghanistánu) EU, vás ujišťuji, ̀e vaše posice je proti zájmu Turecka, a následováním politiky Sauda se octnete proti Íránu a proti EU (neboť dříve či později nejen Hollande půjde od válu především pro svou zahraniční aktivitu, jeho socialismus je laciná přetvářka pro voliče, důlèitá je celková forma vládnutí, tedy po zásadě Zahraniční a Mírové politiky, která je tak Absentní, jako za Sarkozyho, čili volné pokračování nulové suverenity).
- Jinými slovy: 1 správné a pravdivé slovo Turecka nastolí v Sýrii ihned trvalý mír a upřímná (a na výsledek zaměřená) jednání. A to bezpochyby vyústí v ústřední vliv Turecka na dlouhodobé směrování EU - váš vstup bude slušností a formalitou.
- Opačně pouze USA a Saud obnoví svou ztracenou posici - k čemù je posice Turecka jedinou prerekvisitou - pro region a tedy i pro Turecko pak to nejhorší. Váše posice je klíčová pro další postup konfliktu USA v regionu, a nevím proč by jí měly zneùívat a dělat z vás komplice ve svých zlých činech a zradách, kdỳ to pro vás z dlouhodobého hlediska znamená pouze ztrátu stability i autority, i regionálních vztahů. Na vaší historické ztrátě mají státy profitovat, zatímco vaše komplictví je pro jejich zločinné plány klíčové?
- "Erdogan + Assad = Mír + Reformy"
(budete mít větší vliv na budoucí formování Sýrie, nè pokud pomů̀ete k moci partičce v Americe zvolených elitářů - navíc vliv schválený lidem Sýrie, v opačném případě počítejte s hrubým ochlazením vztahů lidu Sýrie k vládám Turecka) - "Co by si bez nás (Tur + EU) USA počaly?"
- a jinak vtipně lze věc uzavřít spolu s podporou Amerických plánů, poněkud ironické - Pokud se pokusí ozvat některé elementy EU aby umrtvily vaši zprávu o změně orientace proti plánům USA, lze je umrtvit "A Írák byl podle celé (?) EU reforma?". Je zřejmé ̀e elementy které by se vás snàily diskvalifikovat před rozhodnutím jsou ty samé co za devastací Íráku a genocidou jeho obyvatel, a od těch se na této úrovni a s tímto ohlasem (medializace Tureckého tlaku na kormidlo by byla automatická ale pochybuji, ̀e by z vás stihli udělat "skandální" případ, kdỳ by násilí rychle utichlo - poněvad̀ spojenectví s Erdoganem - ale jistě nějaká smlouva o reformách, diametrálně odlišná od Clintonové, přiměřená regionu a dlouhodobým sousedským zkušenostem)
- A pokud přidáte řešení Kurdské otázky s Íránem v Íráku v podobě úspěchu (nejprve jako pozorovatel Íráckých kurdských rehabilitací zřízených dipl. uměním Íránu), pak to vše zasloùí applaus.
Posted by mattsatan
at 9:18 AM EDT
