"Lidé nemohou dále žít ve strachu" - Prezident Gvebúza
Mozambický Prezident Gvebúza deklaroval v Malavijském hlavním městě, Lilongví, 4. Dubna, že Mozambičtí lidé by neměli nadále přežívat v strachu. Reagoval tak na dřívější srážku mezi ozbrojenými složkami původního rebelského hnutí Renamo a zásahovou jednotkou policie v malém městečku Muchungvi v centrální provincii Sofala.
Počet obětí přestřelky je 5, podle Čibavavského radního Arnaldu Mačoe, čtyři policisté a místní velitel Renamo Rasta Mazembe. Mačoe uvedl, že srážky začaly když členové Renamo zaútočili na stanici zásahových jednotek kolem třech hodin ráno. Střelba pak pokračovala asi do půl páté. Obyvatelé Muchungvi opustili své domovy a jediné zřízení ve městě, které dále fungovalo byla vesnická nemocnice.
Čibavavský Radní přes Zdraví, Ženské záležitosti a Sociální Blahobyt David Gvitimela citovaný Maputským denníkem "Novinky" řekl, že dalších 11 lidí bylo zraněno. Dva s lehčími zraněními jsou ošetřování v nemocnici Muchungvi, a dalších devět bylo evakuováno, jeden do nemocnice v Nhamatandách a pak na polikliniku v Bejře.
Vlak událostí začal 3. Dubna, když zásahová policie rozprášila skupinu asi 200 mužů, kteří se sešli před kanceláří Renamo v Muchungvi od 20. Března, údajně kvůli vojenskému cvičení zaměřenému na sabotáže městských voleb v listopadu.
Prezident Gvebúza v doprovodu Mozambických novinářů na státní návštěvě Malaví naléhal, že od mírové smlouvy 1992, vláda učinila vše, co bylo v jejích silách, aby se vyhla konfrontacím s Renamo - ale tyto snahy nikdy nedošly odpovídajícího gesta z druhé strany. "V určitém momentě musíme odříznout tuto smyčku strachu, protože není správné, aby lidé žili neustále v děsu," řekl. Tento strach byl akutní především v těch částech provincie Sofala, kde si Renamo podrželo ozbrojené skupiny mužů, pod argumenty, že jsou to nutné ozbrojené stráže pro vůdce Renamo Afonso Dhaklamy. "Všechny kroky byly učiněny, aby se předešlo krveprolití, a aby řešení bylo mírové," naléhal Prezident, ale nyní "musíme nalézt řešení."
Dále řekl, že Renamo dále utvrzuje své postoje, přese všechny pokusy o dialog. Prezident ovšem, po druhé ruce, přiznal, že cítil vždy obtíže v jakémkoli jednání s Afonsem Dhaklamou.
Připomněl, že se s ním setkal před rokem, v severním městě Nampula, v pokusu přesvědčit jej k ukončení násilí. Ovšem vůdce Renamo vždy sklouzl zpět k hrubým výhrůžkám. Prezident také odmítl pokračovat v používání síly za účelem rozbití (Afonsových) "prezidentských jednotek."
Na otázku AIM, zda by důsledné užití síly problémy neukončilo prostě odpověděl, že je to "možná váš závěr."
Prezident Gvebúza: země příležitostí
Mozambický Prezident Armando Gvebúza 19. Března řekl obchodníkům v Raz el-Chajmě, jednom z Arabských Emirátů, že Mozambik je země příležitostí, kde mohou podnikavci investovat a získat svůj zasloužený výnos.
Prezident učinil své poznámky v setkání se špičkovými byznismeny, v čele na př. s Šejchem Saudem bin Sakr al-Kasimim. Prezident Gvebúza v závěru své čtyřdenní pracovní návštěvy v Spojených Emirátech uvedl, že Mozambičané jsou připraveni spolupracovat s Arabským státem v oblastech jako infrastruktura, těžba uhlí a zásoby plynu, turismu a zemědělství.
Na svou stranu pak Al-Kasimi přislíbil, že vyšle, co nevidět, z Raz al Chajmy obchodní misi do Mozambiku. Již nyní jsou Emiráty zásadní silou a předním činitelem v Mozambickém rozvoji.
Podle vládní statistiky (CPI) byly Emiráty nejrozsáhlejším investorem v roce 2012, s 20 odsouhlasenými projekty za zhruba 6 miliard KČ. A to bylo ostrým postupem oproti roku 2011. Pak jsou Emiráty na sedmé příčce, za Čínou, JAR, Portem, Mauriciem, Spojenými Státy a Británií. Předtím byla úhrnná hodnota potvrzených projektů teprve ne více než půl miliardy.
Ředitel CPI Lourenko Sambo řekl reportérům, že 20 projektů potvrzených pro r. 2012 je v průmyslu, turismu, hotelích, dopravě, komunikacích, stavbě a službách.
Navíc tyto projekty mají přinést přes 6 tisíc pracovních míst pro Mozambičany. Největší krajíc investice v Mozambiku cst. Emirátů je železniční projekt, spojující ložiska uhlí v Moatize, prov. Téte, skrze jih republiky Malaví, do nového uhelného "terminálu" Nasalá-a-Velha, na druhé straně existujícího přístavu v Nasale.
Železnici bude vlastnit Brazilská Těžební Společnost "Vale," ale podle Sambeho, fondy pocházejí z Emirátů. Další projekty z peněz Emirátů jsou v zemědělství a turismu.
Arabské země, podotkl Sambo, těžce investují do zemědělství právě pro jejich vysokou úrodnost jejich půdy. "Investují těžce do pokročilých technologií, a Mozambik toho musí určitě využít," naléhal.
Mezi projekty které Mozambik prezentoval Emirátům jsou ovšem hotelové a turistické komplexy. Měli bychom přemýšlet o ubytování a oddychu. "Jsou zde případy, kdy cizinci účastnící se hledání plynových zásob v ložiscích v Rovumě jezdí každý víkend na Mauricius, protože Kabo Delgado jim žádný oddech nenabízí."
- Zmocněnec pro mír v Sýrii OSN Lachdar Brahimi se v podstatě shodne s Damaškem, měříno jejich názory na úlohu, respektive roli Arabské Ligy v Syrské krizi. A nikoli, že by to pouze "potvrzovalo a připomínalo" slabost OSN vis-a-vis neschopnost obou velmocenských táborů najít shodu v názorech na takto triviální věc.
- Rekapitulace: Indonézský Prezident vidí mírové řešení v Sýrii hlavně v rukou Turecka a Íránu, napomíná oba vnitřní aktéry v Sýrii k hovorům bez výmluv. Egypt zvolal po pokračování hovorů regionální kontaktní skupiny. Jordánsko varuje před zbraněmi místo řešení. Írán by rád hostil nové kolo jednání o Sýrii Turecko-Egypt-Saudie-Tehrán (+Libanon,Irák,Jordánsko..) Mozambik a Kuvajt podtrhují kulturu dialogu a chtěli by vidět "mír od mladých."
- Atentát v Pakistán na Zulfikara Čaudrýho je typickou ukázkou svého druhu, přiložíme-li k němu souvislý článek pana Salahudýna z Londýna. Je totiž najednou tématem opět Sýrie, ovšem lokalizováno pro Pakistán myšlením o uniích. Tedy jinými slovy, třebať ztřásli tu a onde nějakého diktátora, ani poté to není "to pro lidi." Takže tak nějak všeobecně, zkorumpovaní vládcové se střídají, zachraňte Sýrii, velké sjednocení začíná v Londýně.. A vražda soudce? "Další zkorumpovaní zničili dalšího zkorumpovaného," a "od Balučistánu, Palestiny, Kašmíru až po Barmu a Damašek, všechno vyřeší Islámská Unie." Čili pokračování tam, kde skončil Kadri se svými masovými doprovody v Kvétě, tam, kde pokračoval Mušaraf se svým doprovodným článečkem o Džilanim a Dronech... jinak na to nelze hledět: další ukázka toho, že v Pakistánu se atmosféry "korupční apatie" musí dosahovat kombinací vraždění, politických aktivit a naprosto ne v neposlední řadě novinářské práce. Plivni si na svůj stát a hurá na pomoc bratřím v Sýrii
- Dobrý pohled na Líbii: zde nezvítězil díky NATO a USA žádný režim, žádný Džalíl. Kéž by! Naopak, nyní zde vyjednává svůj pohled na "demokracii" jakýsi (z filmu Šílený Max) Humunus. Jistě v jeho péči to bude jen a jen lepší. Ony mluvčí v OSN, kteří utěsňují a zabedňují každý náhled na současnou Líbii, jen aby pohádky o "revoluci" a "ochraně" nekrachly, bych konfrontoval právě s tím, že v Líbii zvítězil Humunus, a že je myslím na čase, aby jej tito "vůdci mzn. komunity" na př. ve Francii a Británii přestali podporovat, zejména dodávkami zbraní, protože ty dělají nadvládu Humunuse nadvládou Humunuse. A de fakto již tento vládne i v Sýrii, takže by dříve či později bychom se setkali s jeho "vyjednáváním s ministry." Čili s obklíčeným ministerstvem: což zdejší média pokládají za adekvátní způsob jednání. Takže Humunus.. Anglo-Americko-Francouzský golem, produkt zbrojení místo řešení..
