- Byl Afghanistán pomsta? A Irák? Protože pokud jde o asijské národy, ty bývaly vždy spíše genocidním a geostrategickým terčem USA, ale u Arabských, Perských a jiných převážně Muslimských národů se zdá, že žádné účely nejsou dominantní, a i ty nejvěrohodněji domyšlené účely často pokulhávají v podstatných bodech. Zde je dobré konečně napomenout Erdogana, aby se nezahazoval se zbytečným adresováním krize: ten kdo ji sponzoruje může být státní, ale i privátní aktér. Vůbec nejlépe si věc představíme tak, že jde o jakousi burzu msty, kam se scházejí státní elity, tj. generalita, premiérové, ministři obrany, podnikatelé, ale pak samozřejmě ti nejbohatší a nejmocnější, nebo ti, kteří se za ně smějí pokládat. Čili v skladbě a směrování regionálních krizí lépe uvažovat skupinu různých subjektů, a nezatěžovat se zbytečnými emocemi: abychom všechen vztek vrátili v podobě precizního odhadu kriminálního profilu. Vždyť k čemu takový profil; no, a jak je v elitářských kruzích západu zvykem, pomsta je respektovaným druhem politiky.. chvilkové rozmary nad "rodinnými majetky" mohou stát životy desítky tisíc i miliony; autoři takových rozmarů a pomst si rozhodně nedělají hlavu s "dalšími vývoji." Spíše zaslechneme "a už o tom nechci slyšet," po rozpoutání nějaké války. Čili: s příhledem k Libii je mnohem jasněji vidět, že rozklad; lhostejnost vůči této zemi a jejím lidem; citelně převyšuje jakékoli myslitelné účely, počínaje změnou režimu, těžištěm minerálního vlastnictví konče. A navíc mají tyto kruhy vůči Arabským zemím jeden fixní důvod k pomstě: tyto regiony donutily padnout již několik expanzivních evropských "impérií." Ať už se to evropští historikové snaží vysvětlovat jako vzájemné dotírání vojevůdců a pod., je zřejmé, kdo komu neustále vyjížděl vypalovat knihovny. A to v té době ještě evropa zvládla vypalovat své vlastní knihy, a upalovat lidi, což se myslím také v Persii, Osmanské říši, Sultanátech a pod. nekonalo. Z toho by mohla pramenit pomsta, kterou jsme na př. viděli po návštěvě Malajského vedení v Palestyně: zrození "dědičných práv kmene Zulu," současně s jedním podivným odborníkem na nároky vůči Malajzii v útrobách Filipínské univerzity. Jistě mnohem lépe pochopíme Irák, Afghanistán a Líbii jako pomstu, ke které byly akorát dofabrikovány kontexty pro veřejné mínění: různé "akutní genocidy," či "ukrývaní světoví teroristé," a jistě "diktátoři s nebezpečným voj. arzenálem." Závěr takových přídavných fabrikací pak tvoří "bezpečný výstup pro USA z konfliktu," což má vyvolat iluzi, že šlo o konflikt, do kterého USA vstoupily, a nikoli o nevinnou oběť, kterou USA v pomstě trýznily a rdousily, a nic jim nebránilo kdykoli toho nechat, a nebo následná "asistence." Na př. vojenské zakázky plné slev a kšuntů, viz Libijský voj. arzenál po zajištění "klidu od agresivní Britské koruny." Ale jistě i peníze, které se mají tendenci hned ztrácet: miliony pro Irák nebo Pakistán, které USA předaly .. kamsi do vzduchoprázdna. Čili je zřejmé, že útočícím ani přiliš nejde o pověst: vystačí s jedněma dvěmi titulky v novinách, že "USA poskytly peníze." To dost svědčí o naší hypotéze pomsty: a agresivní politiky vůči Turecku to svou nestrategičností resp. sebevražedností jen a pouze dosyta dokreslují. (pí)
- Turecké zájmy. K přítomnosti Íránu a dalších elementů na Ženevské konferenci vis-a-vis Hollandeovy levné řeči. Pokud smlouvy NATO nezajišťují strategickou politickou podporu Tureckým smluvním (tj. bezpečnostním) národním zájmům, pak je pakt NATO neživotný, resp. podléhá libovolnému výkladu. Pokud budou nadále smlouvy NATO s Tureckem pouze jakousi vojensky-technickou atrapou, a pokud tato ignorance strategické a politické podpory stran partnerů Turecka v NATO povede k dalšímu nárůstu nestabilit a pro Turecko nepřijatelných reperkusí, pak lze jistě předpokládat, že se Saudie a Turecko "utrhnou" a udělají v regionu intervenci po svém, s vysokou pravděpodobností ve spolupráci s Damaškem a omezenou škálou opozičních elementů. Můžeme tak navrhnout dva postupné přístupy: 1) pokud bude zůstávat u nezávazných řečiček, a na př. nikdo na Západě neřekne "tak a tak zaručujeme Turecku, že ta či ona strana nebude vynechána z konference, a už z principu, konference musí být inkluzivní, vis-a-vis již selhavší pokusy," na př. Hollande, který podobně jako Netanjahu maluje Turecku hezká sluníčka a broučky, ale v podstatě neříká nic jiného, než "i přítomnost Íránu by Francie mohla tolerovat, ale jsou tu i jiní spojenci, a nebudeme to hrotit." Pokud tedy nezávazný přístup bude převažovat, je absolutně nutné na Turecké straně věnovat více ostentativnosti Západním rezolucím, a mnohem více důvěry i energie Egyptské kontaktní skupině. A jistě, pokud Saud z vážných důvodů nemůže poslat na její sezení ani nižší technické zástupce, pak bych zvážil jeho nahrazení Kuvajtem, Bahrajnem či Katarem. 2) pokud budou dostatečné indikátory, že v NATO pro Turecko rozhodujícím způsobem převládá omezení, než podpora, pak bych neváhal z něj vystoupit, za přímé účasti Saudské Arábie a Tehránu na dalších bezpečnostních konzultacích v Turecký a tak regionální prospěch. V té době totiž automaticky odpadnou "levicové protesty:" ti všichni, kteří brojí proti politice Turecka v Sýrii a pod, se automaticky začnou stavět za Turecko, vis-a-vis zvyšující se pocit izolace, a postižení Turecké diplomacie agresivní rétorikou Evropy a USA. Jenže v té době začnou proti vládě vystupovat její bývalí podpůrci.. stejně automaticky, jako bývalí odpůrci přispěchají na obranu suverenity, tak začnou bývalí podpůrci přehodnocovat strategické výsledky Erdoganovy vlády, zjm. samozřejmě politiky NATO, jeho výsledky v Afghanistánu a Africe, a převahu příměří s Izraelem nad jinými výsledky paktu NATO (pí)
- Výroky Merkelové a Sauda Fajsala mají dvě styčné plochy: čitatel je jakýsi líbivý a zvláště nezávazný "důležitý výrok," a jmenovatel to, co vypadá nedůležitě, ale právě to, co chtělo být řečeno. Merkelová tak varuje před zbrojením opozice v Sýrii, a MZ Saudie Fajsal odsuzuje vyzbrojování Damašku. Kdyby jeden z nich řekl obé po hromadě, bylo by to moc hezké. Ale naopak, paní Merkelová dodává, že "režimní síly kladou tvrdý odpor opozičním skupinám" (což zní velmi sebeobranně, ale především naprosto není nezúčastněné), zatímco Saud se nechává slyšet, že s "Režimními silami" (viz ARAR) bojují ještě legendární Hizbaláh a o něco legendárnější Írán. Tak jak vidíme "rozhodující mocnosti" resp. "světoví lídři" mají opět spoustu starostí, jako třeba s Líbií. No když už jsme u tohoto diplomatického vymývání stran dvou aktérů konfliktu v Libii a Sýrii, tak dodejme, že na jejich společné psaníčko Írán reaguje asi tak, že v Sýrii nijak neoperuje, nanejvýš někteří Íránci sami za sebe, tak jako ani Libanonský Hizbaláh není nějak jednotný, a už vůbec aby reprezentoval anebo "do něčeho zatahoval" Libanon jako takový. A snad paní Merkelová nebo pan Saud nechtějí odtajňovat, kolik jejich vlastních občanů odfáralo s "kapesným" anebo s "letáčkem" (v Německu na př. s Britským?) do Sýrie? Tak sami za sebe, nebo po boku Angely a Fajsala? (pí, NNA, IRNA)
- @Niazi - napodobování západních hodnot NE, Pakistán vzor demokracie ANO. Úcta k Evropským hodnotám čerpá své postoje k demokracii od Nieztscheho a Orwella, nikoli od Makiaveliho, takže vede k širokému opovržení Evropskou recentní kulturou, i politikou a jejich obšírnými následky pro společenské vztahy. Naše, Evropská (/us) kultura byla spolu s Evropskou vědou právě odsouzena reálnou vědou již před stovkami let, a reálnou kulturou je odsuzována průběžně, v rostoucím trendu. Reálná kultura dává Evropě náhled na její vlastní dlouhodobou totalitu a na nesmyslné vztahové prostory národních historií. Jak vidím, náš Evropský krasohled @vás vede k rasovým teoriím o "ne-schopnosti k demokracii," resp. k pro-koloniálnímu sebenáhledu, zatímco mě váš, asijský krasohled vede k ocenění Muslimských demokracií. To co je pro Vás "právo na vzdělání žen," je pro mě "upadlá rétorika zbrojařů o zvýšení počtu fabrikantek," resp. statistika prostituce na vysokých školách, konzumace alkoholu a kritika karieristického primitivismu a reflexe nárůstu společenské individualizace a tak zejména reflexe nárůstu plošné strukturální izolace, a primitivizace zájmů i komunikace na všech úrovních společnosti. Čili s Pakistánským krasohledem Vás ovšem musím kritizovat, že Evropský krasohled patří někde do "Freak Show," a že nikoli, že si nemáme jako "demokratické vzory" co vyčítat, ale naopak, že tady nemáte co pohledávat nějaké pozitivní anebo negativní vzory, naopak, že třeba takový Pakistán je povšechně vzorem demokracie i reálným lidem na Západě; přičemž korupce rozhodně není postačující jako nějaký "společný jmenovatel," na kterém už je dovoleno provádět srovnání "míry demokracie." A konečně už proto, že jste jako společného jmenovatele mezi Pakistánem a Tureckem natáhnul právě "ambice nápodoby západu," toliko asi reálně-politicky pramenící v diznejovkách a nikde jinde, tak bych rád ostře rozporoval "odsouzení Tureckého modelu" demokracie, v celém celku pojmu, ale tedy i u kořene: o takovém modelu ostuda mluvit! Být si, Muslimské země, mezi sebou, navzájem modelem nápodoby Západu? Tak začněme napodobovat dle reálných valut: Turek může vybombardovat Kajru, Saud Írán a Tel Aviv atd atd. Budete se výrazně podobat reálnému Západu! Alexandrie + Inkvizice = Čingischán + Otoman?? (pí)
- V Iráku je 600 tisíc učitelů, z toho 65% žen a zbytek 35% mužů (IRNA)
- Dle Sedúna, poslance za Kurdskou Alianci jsou nedávná jednání mezi Malikim a Barzánim důvěryhodná a pozitivní, a jejich body jsou krok za krokem spolehlivě implementovány. Kerry odmítnul vměšování USA do věcí Egypta, což je asi nutno brát jako privilegium, kterým se USA snaží vypořádat s dominantním Izraelem. No, nic, po čem by třeba ještě musel toužit Irák. Tam už si užili všelijakých Amerických privilegií. Na př. nyní OSN jednalo o vyřazení Iráku z "Kapitoly VII," tedy vyškrtnutí Iráku ze seznamu "nepřátel světového míru." Jistě potěší, že se tím OSN zabývá až dnes? Nesmíme to totiž brát takto! Je potřeba vyškrtnout samotnou kapitolu VII z ordinací OSN. Jde totiž o Americký produkt v legislativě OSN. Takové opožděné, (resp. absolutně neoprávněné stejně jako předchozí zapsání) vyškrtnutí Iráku z Kapitoly VII uzavře smutnou kapitolu Amerického vměšování; a hanebných lží nejen v Londýně (NINA, NNA, SIS, pí)
- Nyní by mělo Turecko ještě jednou ošetřit, zda je vše opravdu v pořádku ohledně PKK, dále ještě více pročistit a upevnit vz vz s Irákem, a jistě vzít v potaz problém Médií, u čehož se lze inspirovat ve všech zemích již v pokročilejší fázi krize. O Iráku mluvím proto, že Merkelová sice začne pevně stát za současným Tureckem, ale jelikož má byrokraticky dlouhé vedení, potrvá to nezáživně dlouho, takže taková podpora bude Erdoganovi dobrá co mrtvému zimník. Pokud mám ještě jednou kritizovat teorii bankéřů, onu líbivou rétoriku směrem k pobouřeným a zmanipulovaným "levičákům," pak to berme asi tak, že rozpoutat lavinu nepokojů kombinací tištěných médií (pro emoční vlny) a internetových aktivit (sjednocení a formulace), že pomocí sociálních sítí a pod. je to velmi jednoduché, ba triviální, i v rozsahu multi-nacionálního regionu. Nu, a když je tak snadné sesmolit pseudo-politickou záminku, ba, dokonce masírovat mladé generace desítky let v závětří státního dohledu - proti státnímu zřízení a vládnoucí filosofii (její napadání aktivuje pohlavně-ideologickou kohezi proti ideologické základně rodič-dítě, a v důsledku je skrytým stupněm kritiky politických struktur), pak máme vydatné a houževnaté protesty zanesené v Libijsky-důvěřivém regionu na dlouhé časy, a v této situaci je přeci mistrovsky ovládaným uměním na západě tahat z rukávu různá "diktatoriální, genocidní a chemická" esa, nebo ne? A zhruba tak celé "Jaro" resp. "Nové války" nelépe vnímáme: rozpoutat demonstrace a zanést soustavu virální a necitlivé kritiky je triviální, a vrtání do toho rétorikou a západními intervencemi je na snadě, a neměli bychom za splněného bodu A ani nic jiného čekat.. A Turecko potřebuje genetický náhled, jako máme v Iráku a Egyptě, aby bylo o krok napřed, a nehledalo mezi svými spojence a nepřátele; dotklo se zásadních bodů ještě než se začnou vynořovat v "Nových válkách" resp. "Arabském Jaru" standartní vzorce; kterých už nyní je "na čítanku." A rozhodně nestačí nějaká 4-bodová schematizace ARAR, naopak, máme co do činění s dynamickou soupravou podporovaných podmínek, a řadou velmi flexibilních skrytých i zjevovaných hráčů. Spíše více libovolných nedohledatelných hráčů, a mnoho souvisejících západních přešlapů, které je nutno adresovat, než abychom přehlíželi drobné intervence a provolávali hanbu smyšleným soupeřům či táhly proti odhadnutým nepřátelským pozicím. Více pragmatismu a větší flexibilitu do svých vztahů se západem, naopak více platného slova (a jeho postačování) v regionu. Připomeňme také, že k působení na politický názor se užívá zvláště působení na dospívající a jejich motivování proti ideologickým doménám (může být i klišé nebo slovo) přítomným nebo vyvolatelným u rodičů. Čili dokonalou výbavou dětí řadou debilních útoků na myšlení rodičů přesvědčují se rodiče proti státu. Starší generace jsou v tomto infilitračním přístupu hozeny za lomítko, a tyto děti jsou prostě učeny stářím triviálně opovrhovat. Tak to alespoň bylo v ČSSR po vypršení 20 let smlouvy USA a SSSR o politické orientaci střední evropy (pí)
- Je Brazilský festival v Riu tak nechutný a koloniální jak se mi zdá? Nebo si to myslím jen já? Oni ostatně "místní podnikatelé" na př. v "Nové koloniální ČR" jsou často ochotni lákat turisty na kdeco, ba, i na masové hroby vzdálené minulosti, mučení, anebo dokonce strašidla.. Tak třeba Mariánský sloup bych opatřil hned cedulkou v čtyřech pěti jazycích (vč Polského), kde by byly jednoznačně vyčísleny a ideologicky demarkovány zločiny katolických klérů a imperiálních sil na našem a nejen, národě; K té Brazílii velmi dobré: Matt Atencio, T A Guzman a jistě Teorie Mocenských Elit.. Trochu mi festival v Riu připadá jako tanečky páně Václava Havla, pionýra Balkánských Vražd, na Velikonočních ostrovech. Však jak známo, když někdo soustavně volá o přístupu k Západnímu tisku, že tento "Tisk" nepodá jenom prstík, naopak, buď se rovnou posadí i do prezidentského křesla oné "totalitní země," anebo v ní volání po "tiskové svobodě" ani nerozšiřuje (jakože je podstatnější národní tisk, než "mzn. svoboda Informačního Trhu"). Čili že ten "Západní Tisk" je jeden subjekt je jedna věc, že volání po přístupu k němu je jeho součástí je druhá věc, a že nikdy se nechytne jen nabídnutého prstu. Však on ten Havel také není nic jiného než "pan hurá velká Británie," aneb pan "ČR leží v Spojeném Království." (pí)
- "Proč máte tak odporně vychrtlou a zimomřivou postavu slečno?" - "Protože se za to v zahraničí dobře platí?" - jak vytvořit řadu generací se sklonem k latentní mužské frigidnosti? Tím myslíme jen to, dívky chápou celý "pohlavní problém" jako péči o kila, a vedle toho jsou ochotny zapomenout na přirozený sklon k "dobré stravě." Ta je jistě dostačujícím protikladem k (fašistické a fašizující) péči "o kila." Člověk by neměl k talíři přistupovat s rukou v šupleře, aby byl zdravý. K "fantastické postavě" tak stačí v podstatě jenom vypumpovat mozek.. a že se taková děvčata chlapcům nelíbí řeší dotyčná skupina generací nějakou neurotickou obezličkou. Na př. poučkami o nesrozumitelnosti druhého pohlaví resp. různými seznamovacími rituály, nad které je v prostoru již jen vzduchoprázdno. Tak jistě i všudypřítomné reklamy na "fit" a "perfektní" slouží rozkladu rodinné koheze společnosti, tj. společného jmenovatele společnosti v rodinné a zjm. mezigenerační zkušenosti (pí)
- Íránský Prezident Mehmúd Ahmedýnyžád popsal Íránský Národ jako řeku: nepřítel snadno nastraží kamení v peřejích, ale řeku samotnou, čili pokrok Íránského národa, zjm. jeho boj za mezinárodní zákony a civilizační respekt, nikdy nezastaví (pí:IRNA)
Posted by mattsatan
at 10:40 AM EDT
Updated: Monday, 1 July 2013 10:42 AM EDT
