Globální rovnováha teoretických systémů je v základě jakousi setrvačnou dynamikou (nikoli čistou "rutinou"). Lze tedy říci, že když se této dynamické procesní rovnováze teoretických systémů, nebo snáze uchopeno zajetému systému uvažování, a určitému způsobu racionalizace a neurotizace přimotá do cesty nějaká nerozpoznatelná neshoda, či neřešitelný problém, dynamika vykolejí, a ihned vyloupne svoji inverzi jako "duch" do kolidovaných struktur, a to na dobu určenou závažností vyřazených systémů (padne-li tím racionalizace bude to horší, než když nám padne neurotizace, protože ta přebírá řízení spíše sporadicky a to nad dlouhodobě nekongruentními "fakty") . Tím tedy také v teorii halucinace získává hlavní místo ustálenost systému. Jakmile je tato narušena, ať už neintegrovatelnou novinkou, nebo metaforickou dysrekognicí, dochází buď k dohmatu, či k přehmatu systému. Tato teorie, vystavěná na teorii rutin, budiž základem teorie nejnižší třídy halucinace: paranoie. (Pro sluchové halucinace či pro konspirační teorie se budou hodit jiné nižší systémy procesní abstrakce. Zrakové halucinace nakonec bohužel nijak nerozebereme, protože k nim nemám přístup, a dlouhodobě asi ani mít nebudu.)
Aktuální články
- Sůfa
- PiAnalyse 21/3/12
- Schizocokola: Focault přísněji, ne naruby (tr. Klíma)
- B.U.: Nejúčinnější obrana - širší přídatek; nejrychlejší - krutá spravedlnost.
- Pryč s Vědou: Pokrok a Vývoj (Sraziti se schodů)
- Pavěda moderního "světa"
- Moslim a víra (Az Jaz II.)
- Zum Übermenschlichen
- Nářez ála Jakeš
- "Úkoly" frankistické vlády "ČR"