Graf sektorového diferenciálu. Graf spočítá 640 bodů na všech prvočíslech do uvedeného (odpovídající barvou). Spočítány jsou tak, že se soubor (na př. červená, od 2 do 10663841) rozdělí na 640 rovnoměrných podmnožin, a v nich jsou spočteny rozdíly mezi sousedy, a ty jsou sečteny, což nad danou podmnožinou tvoří jeden bod grafu.
Zvyšováním sektorového záběru ustupuje rozložitost grafu, takže se "limitně" blíží rovné (nealiasové) linii. Obecně tedy platí, že co do rozdílu mezi jedním a druhým prvočíslem, jakýkoli záběr (vzorkování) popisuje shodnou křivku, rozlišnou pouze v uspořádanosti a výšce (blížením se limitě přestává kolísat výška, a počíná se vytrácet šum - nelineálnost).
Ještě jednou přehlédnuto, vlastně širší záběr zostřuje rozdíl mezi nejmenším a největším rozdílem, takže rozdíly parciální přestávají být na omezeném grafu zřetelné. Pokud bychom za funkci zvolili rostoucí záběr, lze teoretizovat o tom, zda bude limita "ideálním tvarem", nebo zda se vlastně nejdená o hyperbolu s asymptotou kolmou k ose Y v nekonečnu.
NF to LN R70, st PI st 1/r RS1
Tento graf je sloučením grafu netotálního ciferného součtu s grafem (pokračujícím na řadě prvočísel, tam kde se skončilo barvením grafu 1 a bylo vyplněno 70 bodů poloměru) posledního čísla. Barva se tedy spočítala pro první graf na př. 485=17, pro druhý byla na daném bodě grafu užita barva č. 5. Samotná prvočísla jsou tedy užita po redukci (ciferné) do omezené palety. Všechny tyto grafy používají pouze sinus a cosinus na 0-90 stupních, tak, že vyjde x a y, s úpravou (tam kde vidíme kružnici), že na každém počítaném stupni násobíme ještě výsledné X 1.2. Jednotlivé plnění je v případě dvougrafu zaznamenáno posledním použitým prvočíslem, to je na obrázku před pomlčkou. Aby se docílilo prolínání dvojgrafů, odstínil jsem funkcemi krokování stupně, takže někdy se barví každý 4 a půltý, jindy se zkouší barvit neobarvené každá desetina stupně kruhu. Barvení vychází odprostřed, a než se rozkruhuje žádaný poloměr, používám již nikoli funkcí, ale vybraných délek kroků. Tento graf tedy krokuje poloměrovou jedničkou od nuly do sedmedesáti kruhy, a ty jsou rozúhlovány do výpočtů pozice obarvení od nuly do devadesáti přičítáním ludolfova čísla (pi=3.14). Druhé plnění, neboť ludolfovo číslo nad úhlem vpuštěné cosinem a sinem na souřadnice prakticky vyšrafuje kruh, vyplnilo zbylý prostor barvami posledního čísla, a to krokováním úhlu 1/r, kde r je poloměr aktuálního kruhu. Celý proces pro zjednodušení vypadá asi tak, že z bodu vyroste barevné kolo, a až doroste průměru 140, začne z jeho středu vytékat ještě podbarvení, které dojde stejného průměru, čímž bylo ze zásobníku pořadě vyčerpáno tolik prvočísel, kolik je na grafu nečerných teček. Jde tedy vždy o určitý redukovaný nicméně asi unikátní vizuální otisk celé řady, až po číslo za pomlčkou.
NF2 to LN R70, st PI st 1/r RS1
Tento graf nejdříve vyplňuje (barvou -ho) totálním ciferným součtem (198=18=9), poté posledním číslem, první plnění je rozúhlováno pro goniometrické funkce také ludolfem, druhé také jednotkovým zlomkem aktuálního poloměru. Kružnice jsou též odprostřed fázovány po jednotce.
NF to NF2 R95, st PI/sqrtR st /ABSTANr RS1
Tento graf má již vyšší celkový poloměr, a to 95 bodů. Ty jsou pro obě plnění fázovány též po jednotce odprostřed. První, netotální cifrosumační plnění je rozúhlováno ludolfem poděleným odmocninou z aktuálního poloměru. Druhé totálně cifrosumační barvení je krokováno podílem pi a absolutní hodnoty z tangens poloměru. Další typy si snad dokážete rozšifrovat ze zkratek sami.
NF to NF2 R95, st PIxLOG(n) st ABS(PI-LOG) RS.15 .5
NF to NF2 R95, st PI/ABSsinSQRTr st /ABSTANr RS1
r/LN R95, rST.15 aST PI/ABS(sinSQRr + LOGn)
LN R95, rST1.4 aST PI/ABS(sinSQRr + LOGn)
NF to LN R95, st n^(1/PI) st ABS(PI/SINr - LOGn) RS1 .25
NF to NF2 R95, st PIxLOG(n) st ABS(PI-LOG) RS.05 .3
